Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci (NATO) je její nejúčinnější bezpečnostní zárukou a musí zůstat součástí budoucích mírových jednání, řekl dnes v rozhovoru pro server RBK Ukrajina ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha.
„NATO nemůže být vypuštěno z agendy (vyjednávání), to je první pozice,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie s tím, že to je zakotveno v ukrajinské ústavě. Rusko se dlouhodobě staví proti členství Ukrajiny v alianci a požaduje neutralitu země, kterou vojensky napadlo před více než třemi roky.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že bude v úterý mluvit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině. Putinův mluvčí Peskov potvrdil, že rozhovor s Trumpem se uskuteční v úterý a odmítl komentovat jeho obsah.
Česko podporuje nový balíček vojenské pomoci EU pro Ukrajinu, uvedl dnes v Bruselu ministr zahraničí Jan Lipavský. Návrh šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové by mohl mít letos hodnotu až 40 miliard eur (asi bilion korun). Měl by měl obsahovat vše od dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi.
„Balíček vítáme, podporujeme ho. Je potřeba dořešit ještě určité nejasnosti, ale za Česko zazněla jasná zpráva, že potřebujeme dále podporovat Ukrajinu, vojensky, politicky i ekonomicky, takže tento balíček do toho zapadá,“ řekl Lipavský. „Česko je i aktivním účastníkem londýnského formátu koalice ochotných. Uvidíme, kam dojdeme v Evropské unii, pro nás je ale důležité, aby Evropa zůstala geopolitickým hráčem,“ dodal.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
