Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Mezinárodní společenství musí vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání. Na dotaz ČTK to dnes uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ukrajina podle ní prokázala snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) jde o první krok z mnoha nutných na cestě k realistickému míru. Vyjednávání je křehké a vyžaduje i trpělivost, sdělil ČTK.
„Ukrajina prokázala upřímnou snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Tento krok ukazuje její připravenost k diplomatickému řešení,“ uvedla Pekarová Adamová. Ruská reakce je podle ní ale zcela opačná. „Jejich rakety včera (v úterý) usmrtily tři děti a následně ruská armáda masivně zaútočila na Kyjev, což v této chvíli ukazuje, že o mír jim nejde,“ míní předsedkyně TOP 09. Mezinárodní společenství tak podle ní musí v první řadě vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání.
Ruský postoj poté, co Ukrajina v úterý oznámila připravenost přijmout americký návrh na 30denní příměří, je těžké předvídat, zejména když se mu na bojišti daří postupovat. Symbolicky by ale odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země odmítající cestu k mírovým jednáním. ČTK to dnes řekl politolog Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy. Podle Jana Beneše z Ostravské univerzity byla pro americkou administrativu vždy ta jednodušší část přimět Ukrajinu přistoupit na příměří a další požadavky, k Rusku je však zatím naivní.
„Je vidět, že se situace dynamicky vyvíjí. Přijetím amerického návrhu se Ukrajina snaží ukázat, že nechce být viděna jako brzda mírového procesu. Za tento vstřícný postoj byla obnovena americká podpora,“ uvedl Kozák. Ruský postoj je ale podle něj těžké předvídat, zejména, když se mu daří postupovat. „Symbolicky by odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země, která odmítá cestu k mírovým jednáním,“ doplnil.
Kreml dnes uvedl, že potřebuje od Spojených států další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v Džiddě, než se vyjádří, zda třicetidenní příměří je pro Rusko přijatelné. Mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur nevyloučil v této souvislosti případný další telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Moskva se podle anonymních zdrojů agentury Reuters staví k příměří zdrženlivě.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
