Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Evropská unie se kvůli nejisté obranné podpoře od Spojených států rozhodla pro velké zbrojení, musí ale zároveň najít rovnováhu mezi vlastní bezpečností a podporou Ukrajiny, která se přes tři roky brání ruské invazi. V komentářích ke čtvrtečnímu mimořádnému summitu EU se na tom shoduje řada evropských médií.
Evropa na zahraničně politický odklon Spojených států a na nevypočitatelnost amerického prezidenta Donalda Trumpa reaguje masivním zbrojením, uvedla německá veřejnoprávní televize ARD. Podle ní stále není jasné, zda jsou USA pro Evropu nadále partnerem, proto chce EU využít stávající čas, aby se připravila na nejhorší. Aby ale EU mohla podpořit Ukrajinu, musí být sama silná.
„Abychom byli přesní, 26 z 27 států si to přeje, Maďarsko, jako bylo často i dříve, má jiný názor. A ostatní šéfové států a vlád u summitového stolu očividně neměli zájem dlouze s Viktorem Orbánem vyjednávat o kompromisním a slabším textu,“ uvedla ARD k tomu, že EU jednomyslnou shodu ohledně podpory Ukrajiny nenašla. Unijní lídři proto v této věci přijali nezávazné prohlášení, které ale s výjimkou Maďarska podpořily všechny členské státy.
Také televize France 24 spojuje plánované masivní zbrojení Evropské unie s obavami z toho, že USA ustupují od svých závazků být ručitelem bezpečnosti Evropy. „Unijní vůdci, otřesení vyhlídkou na stažení Spojených států, se na čtvrtečním krizovém summitu dohodli na posílení bezpečnosti bloku,“ uvedla televize.
EU si bez podpory USA nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny. Dnes to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.
„Pokud nyní USA končí (s pomocí Ukrajině)... proč by dalších 26 členských zemí mělo šanci zastavit tuto válku?“ položil si Orbán otázku. Maďarský premiér jako jediný představitel unijního státu na čtvrtečním mimořádném summitu EU odmítl schválit Ukrajině další podporu na obranu před Ruskem. Všech zbývajících 26 unijních států proto přijalo jen nezávazné prohlášení o pomoci Ukrajině.
Ruské síly vyslaly proti Ukrajině rovněž bezpilotní letouny. Ještě ve čtvrtek pozdě večer se terčem ruských dronů opět stala Oděsa na jihu Ukrajiny. Na předměstí přístavního města vzplály rodinné domy, drony také poškodily energetickou infrastrukturu, uvedl na telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper. Později varoval před blížícími se ruskými střelami s plochou dráhou letu.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
