Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa pozastavit vojenskou pomoc Ruskem napadené Ukrajině jen ukazuje naléhavost změny dosavadní evropské politiky, uvedl dnes na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Musíme být ekonomicky i vojensky silnější a starat se o vlastní bezpečnost, což zahrnuje i silnější podporu Ukrajiny, doplnil. Evropa podle něj musí přejít od slov k činům.
„Nelze připustit úspěch ruské agresivní politiky, která nás všechny ohrožuje. Skončil čas, kdy jsme mohli spoléhat na to, že základní mezinárodní výzvy vyřeší někdo za nás,“ uvedl Fiala. Zopakoval, že je nutné dávat více peněz do obrany.
Přerušení americké vojenské pomoci Ukrajině je špatná zpráva, řekl náměstek polského ministra obrany Cezary Tomczyk v polském rádiu Zet. Naopak z Maďarska zaznělo, že tamní vláda sdílí americký postoj, podle agentur má dnes maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto jednat v USA.
Přerušit vojenskou pomoc zemi, která se tři roky brání ozbrojené ruské agresi, nařídil americký prezident Donald Trump. O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru.
Británie vytrvá ve své vojenské pomoci Ukrajině, je to správné a je to také v britském zájmu, uvedl dnes podle Reuters mluvčí britské vlády poté, co americký prezident Donald Trump pozastavil vojenskou pomoc Kyjevu. Londýn nyní stojí v čele evropských snah o podporu Ukrajiny, která se ruské ozbrojené agresi brání už tři roky.
O rozhodnutí Bílého domu informovala v noci na dnešek média s tím, že před obnovením zbrojní pomoci musí ukrajinské vedení Trumpa přesvědčit o své ochotě jednat o míru.
"Zůstáváme naprosto odhodláni zajistit trvalý mír na Ukrajině," uvedl dopoledne mluvčí britské vlády. Londýn podle prohlášení v této věci spolupracuje s klíčovými spojenci. "Je to správná věc a je v našem zájmu to dělat," končí podle Reuters stručné vyjádření britské vlády.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
