Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír, informovaly agentury AFP a Reuters.
Evropa je připravena posílit svou obranu, řekl také Macron před novináři v Oválné pracovně Bílého domu, kde se setkání obou státníků uskutečnilo přesně tři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.
„Naším společným cílem je vybudovat na Ukrajině stabilní a trvalý mír,“ prohlásil francouzský prezident a dodal, že doufá v „silné“ americké zapojení, které by jej zaručilo. Macron rovněž uvedl, že Francie je připravena poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, píše Reuters.
Valné shromáždění OSN dnes většinou hlasů přijalo rezoluci Ukrajiny a jejích evropských spojenců o válce na Ukrajině, která potvrzuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro dokument hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína, Indie a Kuba, se zdrželo hlasování a 18 zemí bylo proti, mimo jiné USA po boku Ruska, Maďarska, Izraele, Severní Koreje či Běloruska. Rezoluce navržená Ukrajinou a Evropou potvrzuje „závazek OSN vůči svrchovanosti, nezávislosti, jednotě a územní celistvosti Ukrajiny“, píše web stanice BBC.
Několik desítek lidí dnes před velvyslanectvím USA v Praze protestovalo proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa v souvislosti s invazí Ruska na Ukrajinu a požadovalo, aby se EU sjednotila v pomoci válkou zasažené země. Podle nich už není možné s podporou USA nadále počítat. Od počátku konfliktu dnes uplynuly tři roky.
Trump se v posledních dnech ostře vymezuje vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému, jehož nazval diktátorem. Také prohlašuje, že USA se nezapojí do dohledu nad dodržováním případného míru na Ukrajině. Evropští politici se obávají, že Trump převzal rétoriku Kremlu, a i dnes dávali najevo, že přítomnost amerických mírových jednotek považují za důležitou.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
