Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při setkání s evropskými vůdci v Kyjevě navrhl podle BBC výměnu zajatců s Ruskem, a to všechny ruské zajatce za všechny ukrajinské.
„Ukončení války by mělo začínat kroky obnovujícími důvěru, protože žádná důvěra k Rusku není. Zapotřebí jsou kroky vypovídající o ukončení války. Reálné kroky. Teď by se takovým krokem mohlo stát osvobození zajatců. Tisíc lidí je vězněno v Rusku. Jen část z nich je od roku 2022, ale mnohem více jich je (vězněno) už od roku 2014. Rusko by mělo propustit Ukrajince. Ukrajina je připravena na výměnu všech za všechny. To je spravedlivá varianta,“ řekl Zelenskyj.
Za úspěch a důkaz, že země Evropské unie jsou schopné dohody, pokládá český ministr zahraničí Jan Lipavský dnešní potvrzení šestnáctého souboru sankcí EU mířících proti Rusku. Ministři zahraničí balíček potvrdili v Bruselu v den, na který připadá třetí výročí ruské invaze do sousední země. Česká pozice se podle ministra nemění, Praha bude i nadále podporovat Ukrajinu všemi způsoby a zároveň pracovat na posílení evropské bezpečnosti.
Kreml po parlamentních volbách v Německu doufá ve střízlivější přístup Berlína k realitě a k otázkám vzájemných zájmů, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Předčasné volby vyhrála konzervativní unie CDU/CSU, jejíž volební lídr Friedrich Merz se tak zřejmě stane novým spolkovým kancléřem.
Vztahy Moskvy a Berlína byly v posledních letech napjaté kvůli německé vojenské podpoře Ukrajiny, podotkla agentura Reuters. Ukrajina se již tři roky brání ruské agresi.
Merz už ale mezitím ujistil Ukrajinu o evropské podpoře v její obraně proti ruské agresi. Na síti X v den třetího výročí ruské invaze uvedl, že Kyjev musí být součástí jednání o míru.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
