Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Tisíce lidí se dnes odpoledne sešly v centru Prahy, aby si připomněly třetí výročí od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Účastníci zaplnili celé Staroměstské náměstí. Shromáždění svolaly nevládní organizace, podle kterých je důležité, aby lidé vytrvali v podpoře napadené země a byli nadále ochotni pomáhat. Na akci vystoupí mimo jiné prezident Petr Pavel. Po jejím skončení se účastníci vydají na pietní průvod se svíčkami a slunečnicemi k pomníku významného ukrajinského básníka Tarase Ševčenka na náměstí Kinských.
Švýcarsko je připraveno vyslat své vojáky na Ukrajinu na mírovou misi, upozorňuje na X TV Nexta.
Šéf švýcarské armády Thomas Süssli řekl deníku SonntagsBlick, že Švýcarsko by mohlo během 9 až 12 měsíců poskytnout kolem 200 vojáků pro mírovou misi v ukrajinsko-ruské hranici. Süssli vysvětlil, že je třeba rozlišovat mezi prosazováním míru a operacemi na udržení míru. Zatímco mírové mise by prosazovaly mír silou zbraní – což pro Švýcarsko nepřipadá v úvahu – udržování míru vyžaduje příměří a souhlas Ruska a Ukrajiny s rozmístěním mírových sil OSN.
Rusko okupovaná ukrajinská území nikdy neprodá. Dnes to ve státní televizi uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP tím naznačil, že Kreml není ochoten k žádným kompromisům ohledně zhruba 20 procent území Ukrajiny, která kontroluje. Výrok přichází v době, kdy Rusové a Američané vedou dvoustranná jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Ta Peskov označil za slibná a uvedl, že tvrdé výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu ukrajinské hlavy státy Volodymyra Zelenského jsou „pochopitelné“.
„Nejdůležitější pro nás je, že lidé (na těchto územích) se již dávno rozhodli připojit k Rusku. A tato území nikdo nikdy neprodá,“ uvedl Peskov. O situaci na Ruskem okupovaných územích na východě Ukrajiny nejsou spolehlivé zprávy.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
