Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ukrajinci se v českém dopravním sektoru nejčastěji uplatňují jako řidiči autobusů, průvodčí, mechanici nebo v různých dělnických profesích. Na Letišti Václava Havla v Praze také nakládají zavazadla do letadel. Vyplývá to z odpovědí oslovených dopravců, dopravních podniků a Letiště Praha. Dopravci oceňují jejich znalost ukrajinštiny, někde je překážkou nedostatečná znalost češtiny. Počty ukrajinských zaměstnanců se od vypuknutí války na Ukrajině, na kterou v únoru 2022 zaútočilo Rusko, u jednotlivých zaměstnavatelů zvyšují mírně, maximálně o desítky.
České dráhy mají méně než 30 pracovníků ukrajinského původu. Většina z nich pracuje v servisních centrech. „Možnosti výraznějšího uplatnění občanů cizích zemí v provozu na železnici jsou primárně limitovány legislativním nastavením, které stanovuje jako 'úřední jazyk' na železnici češtinu a nutnost disponovat licencí strojvedoucího, která je podmíněna splněním výcviku a příslušných zkoušek a vydává ji Drážní úřad ČR,“ řekl ČTK mluvčí národního dopravce Filip Medelský.
Výběr fotografií z 24. února 2022 po vniknutí ruských vojsk na Ukrajinu. Snímky pochází z Kyjeva, někteří lidé se schovávali v krytech, jiní se snažili ihned utéct do zahraničí.
Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále. ČTK to u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česko podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac. Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022.
V rámci programu Medevac podle Rakušana spolupracují čeští a ukrajinští lékaři. „Věnujeme se péči o raněné, pomáháme s léčbou posttraumatických stresových poruch nebo jsme podpořili humanitární práce na odstraňování min,“ uvedl dále ministr vnitra. Pokračuje podle něj i muniční iniciativa a Česko se také připravuje na pomoc Ukrajině po skončení války.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
