Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Kreml je znepokojen úvahami některých evropských zemí vyslat vojáky na Ukrajinu v roli mírových sil dohlížejících na ukončení války, kterou Rusko vede proti Ukrajině. Zároveň varoval, že rozmístění vojáků ze zemí Severoatlantické aliance na Ukrajině by bylo pro Rusko nepřijatelné, informují média.
„Co nejpozorněji sledujeme všechny tyto zprávy a sledujeme všechna - někdy protichůdná - oficiální prohlášení Evropanů v tomto směru. Vzbuzuje to v nás znepokojení, protože jde o možné vyslání vojenských kontingentů zemí NATO na Ukrajinu,“ řekl podle agentury Interfax mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov.
Po kritice na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi vymezují i někteří mediální aktéři, kteří se řadí k jeho spojencům. Sbor komentátorů deníku The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že jeho slova mohou být předzvěstí „škaredé“ dohody s Ruskem, ohradili se také komentátoři bulvárního listu New York Post. Opatrně Trumpovi oponují někteří zákonodárci Republikánské strany, popisuje deník The Washington Post (WP).
Deníky WSJ a New York Post jsou součástí mediálního impéria Ruperta Murdocha a jejich názorové sekce jsou dlouhodobě nakloněné Trumpovi a jeho Republikánské straně. Klíčovým spojencem prezidenta je pak Murdochova televize Fox News, v jejímž vysílání se také objevily některé nesouhlasné reakce poté, co Trump označil Zelenského za diktátora a prohlásil, že jeho země neměla „nikdy začínat“ válku.
„On to nezačal a neměl žádnou šanci to ukončit, ledaže by se vzdal krvelačným útočníkům,“ reagovala redakční rada New York Post. Americký prezident by podle ní neměl „obracet pravdu vzhůru nohama“, ať je to součástí vyjednávací taktiky či nikoli. „Haló: Ukrajina je obětí téhle války, nehledě na to, že je naším spojencem,“ dodává list.
Válka nutí lidi, aby si vybrali stranu. A americký prezident Donald Trump, jak se mnohým v Evropě zdá, stojí na straně ruského prezidenta Vladimira Putina, napsal bruselský server Politico. Zásahy nového šéfa Bílého domu do rusko-ukrajinského konfliktu podle serveru učinily noční můry Ukrajinců i mnoha jejich spojenců skutečností a převrátily transatlantický vztah, který je základem evropské bezpečnosti od roku 1945.
Evropští politici začínají chápat, jak hluboce se jejich svět změnil. Nyní se musí vypořádat se Spojenými státy, které jsou přinejlepším skeptické a přinejhorším nepřátelské vůči starému světu, který Evropa zastupuje, poznamenalo Politico. Veškeré přetrvávající pochybnosti o míře Trumpovy ochoty dělat si v Evropě nepřátele, utnul americký prezident v úterý večer, když obvinil Ukrajinu, že „začala“ válku s Ruskem. Toto vyjádření podle serveru šokovalo i ty nejvěrnější americké přátele v regionu.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
