Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. Vyplývá to z jejich odpovědí na dotazy ČTK. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Za studenou sprchu označil dnes list Ukrajinska pravda středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Trump vytváří novou realitu, ve které Ukrajina rychle ztrácí subjektivitu,“ píše komentátor listu o „míru s Ukrajinou bez Ukrajiny“. Zdůraznil, že úkolem Ukrajiny a jejích evropských spojenců je rychle změnit tok tohoto příběhu, dokud to má ještě smysl.
Jakkoli administrativa Trumpova předchůdce Joea Bidena čelila jakkoli oprávněné kritice ohledně vojenské pomoci Ukrajině, pevně se držela zásad, že načasování mírových rozhovorů s Rusy by měl určovat Kyjev a Ukrajina by do jednání měla vstupovat v co nejsilnější pozici. Za neotřesitelnou také pokládala zásadu „nic o Ukrajině bez Ukrajiny“, připomněl deník.
Politolog Jakub Dopieralla z Univerzity Karlovy neočekává úplné vynechání Evropy z jednání o míru na Ukrajině. Středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem odráží Trumpův specifický přístup k zahraniční politice, uvedl na dotaz ČTK. Rektor Ostravské univerzity a amerikanista Petr Kopecký se domnívá, že by Ukrajina jen stěží přijala řešení dojednané jen Ruskem a USA.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
