Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Německý kancléř Olaf Scholz varoval před jednáním, které by vedlo k vítězství Ruska a porážce Ukrajiny. Řekl to dnes v podvečer novinářům na tiskové konferenci v Berlíně před zahájením Mnichovské bezpečnostní konference. V Evropě sílí obavy z toho, že by Washington a Moskva uzavřely dohodu na úkor Kyjeva.
Scholz svým prohlášením reagoval na dozvuky středečního telefonátu mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. „Víme, že nikdo si nepřeje mír více než Ukrajina, ale zároveň je naprosto jasné, že ruské vítězství nebo porážka Ukrajiny mír nepřinese, právě naopak,“ řekl německý kancléř před páteční konferencí.
Premiér Petr Fiala (ODS) podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. S trvalým mírem musí souhlasit Ukrajina a musí také zabránit Rusku v útocích na další evropské státy, sdělil dnes večer předseda vlády ČTK. Také další čeští politici v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii uvedli, že vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země. Válka se odehrává v Evropě a podmínky příměří se jí bezprostředně dotknou, nemůže být pouhým divákem, sdělil ČTK ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
Prezidenti Spojených států a Ruska Donald Trump a Vladimir Putin budou chtít, aby příměří na Ukrajině začalo platit od symbolického data. Vysocí ukrajinští a západní představitelé v této souvislosti podle deníku Financial Times zmiňují Velikonoce či konec druhé světové války v Evropě.
Trump a Putin se pravděpodobně pokusí zajistit příměří o jednom z těchto významných dnů, uvedli činitelé. Pro Velikonoce hovoří to, že je letos katolická církev i pravoslavní budou slavit shodně 20. dubna. Pro Rusko, které si zakládá na pravoslavných tradicích, je důležitý i 9. květen. Tento den Rusko slaví vítězství nad nacistickým Německem.
„Putin bude chtít (dohodu) ve významný den,“ citoval Financial Times nejmenovaného ukrajinského představitele.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
