Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Švédská policie zadržela 45letého muže, který se ráno pokusil automobilem prorazit hrazení kolem ruského velvyslanectví ve Stockholmu. Policii incident ráno nahlásil člen bezpečnostní služby diplomatické mise. „Muž se pokusil projet branou, neuspěl a byl stále ve voze, když ho pořádkové síly zadržely,“ uvedla policie. Muže podezírá z pokusu o závažné nezákonné proniknutí na cizí pozemek.
Ruské ministerstvo zahraničí na telegramu uvedlo, že podezřelý je ukrajinský občan se stálým pobytem ve Švédsku. Ambasádě i místní policii je prý „dobře známý“. „Už v letech 2015 a 2018 podnikl útoky na ruské velvyslanectví a obchodní misi Ruska ve Švédsku. Byl považován za mentálně postiženého a ujaly se ho švédské úřady,“ dodalo ruské ministerstvo, podle něhož policie „proti této osobě nepodnikla žádné vážné kroky“.
Zastupitelé Karlových Varů dnes odebrali čestné občanství města Nikolaji Liščenjukovi, bývalému duchovnímu pravoslavného ruského chrámu Petra a Pavla v Karlových Varech. Kněz byl z Česka vyhoštěn, protože jej bezpečnostní složky podezřívají z nepřátelských aktivit, mimo jiné podpory separatistických struktur v zemích EU.
O zbavení občanství požádali zastupitelé za Piráty, KOA a STAN i z koalice Spolu. Vedení města se k návrhu připojilo a samo dnes na jednání zastupitelstva navrhlo Liščenjuka občanství zbavit. „V době, kdy občanství získal, byl oceněn za své zásluhy o opravu kostela a o jeho aktivitách jsme nemohli vědět,“ uvedla primátorka Andrea Pfeffer Ferklová (ANO). Poznamenala, že podle pravidel lze čestné občanství odebrat, zjistí-li se dodatečně skutečnosti, které by jeho udělení bránily.
Liščenjuk, občan Ruské federace, získal čestné občanství v roce 2020, zejména za péči o karlovarskou pravoslavnou církev. Později ale stál za vznikem Ruské pravoslavné církve, podvorje patriarchy moskevského a celé Rusi v České republice.
Ruská vojska dobyla městečko Dvorična na západním břehu Oskil u Kupjanska v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, tvrdí Moskva.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
