Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ze zahraničních politiků Češi nejvíce důvěřují nyní už bývalé americké viceprezidentce a poražené demokratické kandidátce v nedávných prezidentských volbách Kamale Harrisové a francouzské hlavě státu Emmanuelovi Macronovi. Naopak největší nedůvěru pociťují k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi.
Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), který se konal od poloviny září do konce listopadu 2024. Do výzkumu byly zahrnuty jak významné osobnosti světové politiky a aktéři významných událostí z poslední doby, tak někteří nejvyšší ústavní činitelé středoevropského regionu.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot věří, že Maďarsko nakonec obnovení sankcí vůči Rusku podpoří. Sankce proti Rusku jsou důležité pro bezpečnost Evropy, řekl šéf francouzské diplomacie na setkání se španělským protějškem.
Také španělský ministr zahraničí José Manueal Albares doufá, že EU najde konsenzus a jednomyslnost ohledně obnovení sankcí vůči Rusku. V pondělí se podle diplomatických zdrojů nejprve očekává debata o Ukrajině, následně přijdou na řadu body A, tedy i rozhodování o prodloužení sankcí.
Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna. Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se „likvidují neposlušné vlády“.
Dodal, že útok začal kolem poledne a podle odborníků se mu zatím VZP brání úspěšně, ale není jasné, co bude následovat. „Kdo má zájem likvidovat slovenskou zdravotní péči, komplikovat pacientům přístup ke zdravotní péči a nechat kolovat jejich osobní údaje,“ řekl slovenský premiér s tím, že zatím se útočníkům tyto informace nepodařilo získat.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
