Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Nástup nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa je příležitostí k jednání o konci války na Ukrajině. Jeho výsledek musí být přijatelný nejen pro Rusko a USA, ale i pro Ukrajinu a také Evropu. Ta proto musí do jeho podoby promlouvat. Při návštěvě Černé Hory to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.
„Prezident Trump a jeho administrativa nabízejí, už jen tím, že tam jsou, novou příležitost k jednání. Uzavření dohody bude nesmírně důležité, ale ta dohoda bude muset mít akceptovatelné podmínky pro Ukrajinu, akceptovatelné podmínky pro Evropu, nejen pro Rusko nebo pro Spojené státy,“ řekl Pavel na setkání se studenty fakulty politických věd v Podgorici.
Británie v posledních dnech sledovala ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu a rozhodla se posílit svou reakci na tajné operace ruských lodí a letadel v zájmu ochrany podzemních kabelů. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters v britském parlamentu britský ministr obrany John Healey.
Podle Healeyho ruské špionážní plavidlo Jantar, které Moskva využívá ke zpravodajské činnosti a mapování kritické infrastruktury na mořském dně, vstoupilo v pondělí do britských výsostných vod a královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.
Obavy z možné sabotáže elektrických a telekomunikačních kabelů a produktovodů zesílily po řadě podobných incidentů v Baltském moři po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022. „Nebudeme se ostýchat provést robustní akci na ochranu Británie,“ varoval Healey. „Posilujeme naši reakci, aby ruské lodě a letadla nemohly tajně operovat v blízkosti území Spojeného království nebo NATO,“ dodal ministr.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump to uvedl na své síti Truth Social.
Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump pohrozil Moskvě nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do Spojených států, ale také do dalších „podílejících se“ zemí. Které by to měly být, prezident neupřesnil.
Rusko vede válku na Ukrajině už téměř tři roky, od invaze na konci února 2022.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
