Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
V ruské Tuvinské republice zadrželi příslušníka vojenské policie kvůli bití zraněných smluvních vojáků obuškem a paralyzérem. Napsaly to dnes nezávislé servery Meduza nebo Mediazona. Ruská státní agentura TASS v noci na dnešek s odvoláním na úřady Tuvinské republiky napsala, že bezpečnostní složky zahájily vyšetřování případů krutého zacházení se smluvními vojáky.
O den dříve se na telegramu rozšířilo video, na němž je vidět, jak člověk ve vojenské uniformě s nápisem „VP“, jaké nosí vojenská policie, surově bije obuškem dva muže a pouští do nich proud z paralyzéru. Uráží je při tom a nutí, aby se svlékli, přičemž jim hrozí znásilněním, popsal portál Ostorožno, novosti, podle něhož video někdo natočil ve vojenském útvaru v Kyzylu v Tuvě na Sibiři, kde jsou umístěni vojáci z 55. motostřelecké brigády. Na záběrech je uvedeno datum 16. ledna 2025.
Washington sdělil Moskvě, že může jmenovat nového velvyslance v USA, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní vyjádření ruského zákonodárce. Washington se k tomu nevyjádřil. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová státní agentuře TASS sdělila, že ruská strana zatím svolení ke jmenování nového velvyslance v USA neobdržela. Předchozí ruský velvyslanec ve Spojených státech svou misi ukončil v říjnu.
Nový velvyslanec by mohl být jmenován v nadcházejících týdnech, oznámil ve státní televizi Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, horní komoře ruského parlamentu.
„Svolení jsme zatím neobdrželi,“ řekla Zacharovová agentuře TASS.
Karasin nesdělil, kdo by se novým velvyslancem v USA měl stát. Ruský list Kommersant loni v listopadu s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že jím bude Alexandr Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí. Darčijev v letech 2014 až 2021 působil jako ruský velvyslanec v Kanadě. Vystudoval historii na Moskevské státní univerzitě a hovoří plynně anglicky a francouzsky. Celou svoji kariéru zaměřoval na Spojené státy a Severní Ameriku.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších dvou vsí na východě Ukrajiny. Jednou z nich je obec Ševčenko v Doněcké oblasti, která podle agentur Reuters a AFP leží nedaleko logisticky důležitého města Pokrovsk, o jehož ovládnutí Rusové usilují a postupně se k němu přibližují. Další dobytou vesnicí je podle Moskvy Novojehorivka v Luhanské oblasti. Kyjev se k tvrzením Ruska nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze ihned nezávisle ověřit.
Ukrajinský generální štáb ve svém hlášení o vývoji bojů na facebooku napsal, že situace na frontové linii zůstává složitá. „Nepřítel, který využívá svou převahu v lidské síle a vybavení, neustále útočí na naše pozice. Ukrajinští obránci vytrvale zadržují nápor okupantů a způsobují nepříteli značné ztráty,“ tvrdí velení ukrajinských ozbrojených sil.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
