Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Proti směřování země za současné vlády premiéra Roberta Fica a na znamení nesouhlasu s tím, že Fico se loni v prosinci sešel v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, dnes lidé protestovali v Bratislavě. Akci u sídla slovenské vlády zorganizovalo občanské sdružení Mír Ukrajině, které se na Slovensku například loni podílelo na organizaci veřejné sbírky na podporu české iniciativy nákupu munice pro Ukrajinu. Ta již téměř tři roky čelí ruské vojenské invazi.
„Rusko rozpoutalo nejhnusnější válku, ale my jsme Evropa. Slovensko je Evropa,“ řekla z pódia členka sdružení Viera Dubačová. V reakci na nedávnou schůzku Fica s Putinem Dubačová uvedla, že slovenský premiér v Moskvě podal ruku masovému vrahovi a že touto návštěvou Fico zaprodává demokracii na Slovensku a dobré místo země v Evropské unii.
Ke konci loňského roku se zvýšil počet Ukrajinců, kteří jsou ochotni učinit územní ústupky v zájmu míru. Zároveň se snížil podíl těch, kteří jsou kategoricky proti jakýmkoliv ústupkům. Vyplývá to z prosincového průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu (KIIS). Zatímco v říjnu bylo územní ústupky připraveno učinit 32 procent účastníků průzkumu, v prosinci se tak vyjádřilo 38 procent dotázaných. Naopak za žádných okolností by se v říjnu území nevzdalo 58 procent tázaných Ukrajinců, zatímco ke konci roku jich bylo 51 procent.
Při ruských vzdušných útocích na Ukrajinu zahynuli dva civilisté, oznámily dnes ukrajinské úřady. Jednu oběť si podle nich v noci na dnešek vyžádal v Kyjevské oblasti nálet ruských dronů a druhou raketový útok na Záporožskou oblast. Gubernátor ruské Brjanské oblasti mezitím informoval o jednom mrtvém po ukrajinském útoku na obec blízko hranic.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
