Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruská ekonomika zůstává stabilní bez ohledu na vnější tlaky, hospodářský růst může letos dosáhnout 3,9 až čtyř procent a za dva roky osmi procent hrubého domácího produktu, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. V úvodu svého dnešního vystoupení před novináři, přenášeném v přímém přenosu ruskými televizemi, Putin připustil vysokou inflaci, blížící se deseti procentům.
Ruská ekonomika podle expertů roste hlavně na účet rozvoje zbrojní výroby. Země už téměř 34 měsíců vede agresivní válku proti sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu rozsáhlým hospodářským sankcím.
„Celkově je situace stabilní a nadějná,“ ujišťoval ruský prezident své spoluobčany a tvrdil, že ruská ekonomika je nyní „největší v Evropě“ a „čtvrtá největší ve světě“ a že tyto úspěchy přispívají k upevňování ruské svrchovanosti.
Ukrajina k dosažení míru potřebuje jednotu mezi Spojenými státy a Evropskou unií, zdůraznil dnes v Bruselu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před zahájením prosincového summitu EU. Na vrcholné schůzce, které poprvé předsedá nový šéf Evropské rady António Costa, chce ukrajinský prezident prezidenty a premiéry zemí EU diskutovat rovněž o ochraně ukrajinského energetického sektoru.
„Nyní potřebujeme posílit Ukrajinu, hlavní prioritou je rovněž ochrana našeho energetického sektoru a zdvojnásobení zbrojní výroby na Ukrajině,“ prohlásil Zelenskyj ve společném vystoupení s Costou. Důležitá je rovněž urgentní pomoc ukrajinským dětem, podpora ukrajinského vzdělávacího systému, ale i budování krytů.
Ukrajinská armáda ráno informovala o 85 ruských dronech, z nichž se 45 podařilo zničit a 40 zbylých nezasáhlo svůj cíl. Škody ale způsobily ruské rakety, které poškodily dvě obytné budovy, nemocnici a školu v Dnipropetrovské oblasti a devět soukromých domů v Sumské oblasti. Oběti nejsou hlášeny.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
