Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes řekl, že chce v nadcházejících dnech hovořit s americkým prezidentem Joem Bidenem o pozvánce do NATO. „Plánuji v příštích dnech zavolat prezidentovi Bidenovi, abych s ním probral otázku pozvání do NATO,“ řekl Zelenskyj.
„On je současným prezidentem a mnoho věcí se řídí jeho názorem. Jednání s (Donaldem) Trumpem dříve, než převezme úřad, nedává příliš smysl,“ uvedl. Trump složí prezidentský slib 20. ledna, do té doby je šéfem Bílého domu Biden.
V Kyjevě je dnes kromě předáka německé konzervativní unie CDU/CSU Friedricha Merze také estonský premiér Kristen Michal. Ten má rovněž v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.
Francie podpoří politický přechod v Sýrii a do země vyšle zvláštního vyslance, řekl dnes ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Británie zváží, zda přehodnotí svůj přístup k islamistickému uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které je v Sýrii po pádu režimu Bašára Asada vůdčí silou. Turecko pak bude se změnou režimu usilovat o návrat syrských uprchlíků zpět do Sýrie, uvedla agentura AFP.
Barrot rozhlasové stanici France Info řekl, že Francie vyšle do Sýrie zvláštního vyslance v následujících dnech. Dodal, že pád režimu je velkou porážkou pro Rusko, protože by tím Moskva mohla ztratit přístup ke svým zařízením, která v Sýrie má.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
