Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Maďarsko požádalo Spojené státy, aby ruské společnosti Gazprombank poskytly výjimku ze sankcí u plateb za dodávky zemního plynu. Ministr zahraničí Péter Szijjártó, varoval, že tyto sankce by mohly mít negativní dopad na některé spojence USA.
Washington uvalil sankce na společnost Gazprombank minulý měsíc, a to v rámci opatření proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Gazprombank mimo jiné inkasuje platby za plyn od evropských zákazníků ruské státní plynárenské společnosti Gazprom.
Za Česko se zasedání ministrů zahraničí OBSE na Maltě zúčastní Jan Lipavský, ruského protějška Sergeje Lavrova však míní ignorovat. V úterý Lipavský novinářům řekl, že od vystoupení Lavrova očekává snůšky nesmyslů a obviňování. „Ve stručnosti tomu říkáme pohádky. Bude opět lhát. Neplánuji být na jeho vystoupení přítomen,“ dodal Lipavský. Šéf české diplomacie opustil sál kvůli Lavrovovi už před rokem na jednání OBSE v Severní Makedonii. Ruský diplomat tehdy obvinil Západ, že vede hybridní válku proti Rusku a EU označil za „agresivní geopolitický projekt“.
„Na Maltě se budou řešit zásadní otázky týkající se chodu organizace a dopady ruské agrese proti Ukrajině,“ uvedla dříve česká diplomacie na svém webu.
Ukrajinu čekají těžká rozhodnutí o další mobilizaci, jsou ale nezbytná, je přesvědčen americký ministr zahraničí Antony Blinken. „Je to klíčové, protože i přes peníze a munici je potřeba, aby byli na frontových liniích lidé, kteří budou čelit ruské agresi,“ poznamenal Blinken dnes po skončení dvoudenního jednání ministrů zahraničí NATO v Bruselu.
Agentura AP koncem listopadu informovala o tom, že administrativa prezidenta Joea Bidena vyzývá Ukrajinu, aby rychle zvětšila velikost svého vojska tím, že změní zákony a umožní do armády povolávat už od 18 let. Nyní je to možné od 25 let. Podle Washingtonu by takový krok Kyjevu umožnil lépe čelit agresi Ruska, které má na bojišti výrazně více vojáků.
Vedle vyjádření k počtu vojáků dnes Blinken také zdůraznil závazek Spojených států zajistit, aby všichni mobilizovaní Ukrajinci dostali výcvik a vybavení, které potřebují.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
