Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Mezikontinentální balistická raketa, kterou Rusko zaútočilo na ukrajinské Dnipro, nenesla jadernou hlavici, napsala agentura AFP. „Je jasné...že Rusové odstranili jaderné hlavice z rakety a odpálili ji buď jako neaktivní raketu bez jakéhokoli nákladu, nebo možná s nějakou konvenční hlavicí,“ řekl televizi CNN Malcolm Davis z Australského institutu strategické politiky.
Humanitární dávku pobírá zhruba 92.000 z 380.000 uprchlíků z Ukrajiny. Podporu dostávají zejména zranitelné osoby, mezi nimi převažují děti. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nezaměstnaných je podle něho přes 10.000 ukrajinských běženců s dočasnou ochranou, naopak více než 150.000 z nich pracuje. Příjmy související s pobytem uprchlíků v Česku podle Jurečky začaly převyšovat celkové výdaje na pomoc Ukrajině a Ukrajincům v polovině loňska.
„V žádné jiné zemi Evropské unie nemáme tak extrémní vysoký podíl lidí, kteří přišli za poslední tři roky z Ukrajiny a byli v takové míře zapojeni do trhu práce,“ uvedl ministr. V české ekonomice podle něho existují sektory, které by měly bez ukrajinských pracovníků problémy
Maďarsko v obavách z eskalace války mezi Ruskem a Ukrajinou umístí v severovýchodní části země systém protivzdušné obrany. Uvedl to maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky, a to v reakci na rostoucí napětí v souvislosti s oznámením, že Spojené státy povolily Ukrajině mířit střely dlouhého doletu do ruského týlu, informuje dnes agentura Reuters.
„Abychom se připravili na všechny možnosti, nařídil jsem umístit nedávno zakoupené systémy vzdušné kontroly a obrany a s nimi spojené kapacity na severovýchod,“ oznámil Szalay-Bobrovniczky, podle něhož je riziko eskalace konfliktu „větší než kdy dříve“. Maďarsko na severovýchodě sousedí s Ukrajinou, ministr ovšem nespecifikoval, kde přesně mají obranná zařízení stát.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
