Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina ruská protivzdušná obrana zničila několik dronů, jejichž cílem byla ruská metropole, píše agentura Reuters. „Podle předběžných informací nejsou hlášené žádné škody ani oběti v místech, kam dopadly trosky,“ uvedl starosta. Moskva čelila opakovaně útokům dronů v posledních měsících. Ruské úřady dnes ráno také hlásily přerušení provozu na letištích Domodědovo a Žukovo, která se nacházejí v okolí Moskvy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyzval ministerstvo vnitra, aby zvýšilo úsilí při potlačování extremismu v zemi. Od zaměstnanců ministerstva vnitra očekává větší aktivitu při potlačování takzvaných extremistických tendencí v Rusku. Informuje o tom agentura Reuters.
Od chvíle, kdy prezident Putin v únoru 2022 rozpoutal válku proti Ukrajině, ruské úřady zahájily kampaň potlačování veškerého nesouhlasu i politické opozice. Prudce vzrostl počet uvěznění za špionáž, vlastizradu, sabotáž, extremismus nebo za prostou kritiku ruské armády. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se nechal v lednu slyšet, že válka proti Ukrajině umožnila „očistit“ Rusko od lidí, kteří „necítili sounáležitost s historií a kulturou“ země. A mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na začátku září prohlásil, že „cenzura je oprávněná“ vzhledem k válečnému stavu, ve kterém se země nachází.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
