Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Vojenský soud v Moskvě dnes k 16 letům za mřížemi odsoudil studenta Ibragima Orudževa, který podle obžaloby plánoval podpálit budovu vojenské správy, oznámila státní agentura TASS. Odsouzen byl za terorismus, první tři roky si má odpykat ve věznici, zbytek trestu v trestanecké kolonii s přísným režimem. Student se hájil tvrzením, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu.
Policisté jej zatkli loni v listopadu, když fotografoval u budovy vojenské správy. Orudžev před soudem trval na své nevině a hájil se, že si jen fotografoval otvírací hodiny úřadu, aby se mohl u vojenské správy zaregistrovat a následně se nechat odvést do armády k povinné službě, jak vyžaduje zákon.

Generální státní zastupitelství v Německu dnes podalo obžalobu proti muži, kterého policie letos v dubnu zatkla kvůli podezření, že společně s komplicem chystal sabotážní akce s cílem narušit německou podporu Ukrajině. Deník Süddeutsche Zeitung napsal, že v nynější obžalobě jde ale o to, že se obžalovaný Dieter S. v minulosti zřejmě účastnil bojů na východní Ukrajině po boku proruských separatistů.
Podle německých vyšetřovatelů Dieter S. od prosince 2014 do září 2016 bojoval v jednotkách samozvané Doněcké lidové republiky. Účastnil se podle nich bojů na letišti v Doněcku v zimě 2014/2015 a v červnu 2015 v Marjince. O toto městečko separatisté podporovaní Ruskem sváděli těžké boje s ukrajinskou armádou. Dieter S. je obžalovaný z členství v zahraniční teroristické skupině. Dál bude o případu rozhodovat vrchní zemský soud v Mnichově.
Další obvinění vůči Dieterovi S. se týká toho, že pro ruský stát sháněl informace o vojenské infrastruktuře v Německu a plánoval sabotážní akce. Podle informací listu Süddeutsche Zeitung byl od loňského října v kontaktu se svým někdejším nadřízeným v bojové jednotce proruských separatistů, který měl podle německých vyšetřovatelů vazby na ruské tajné služby. Podle vyšetřovatelů spolu mluvili o tom, kolik cílů v Německu by mohl sledovat. Rozhodli se, že se Dieter S. zaměří na výcvikový prostor americké armády v bavorském Grafenwöhru, kam od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajině přijíždějí na výcvik ukrajinští vojáci.

Ukrajinské úřady postupně aktualizují své údaje k ruskému útoku na město Charkov, kde ve středu pozdě večer zasáhla ruská řízená letecká puma devítipodlažní bytový dům. Útok podle nich nepřežili tři lidé: chlapci ve věku 12 a 15 let a jeden dospělý muž. O osud patnáctiletého Ukrajince panovaly nějakou dobu obavy, když se s ním nedalo spojit. Na 35 lidí utrpělo zranění, napsala stanice BBC.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.