Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Několik dohod o spolupráci v obranném sektoru, informačních technologiích, čistých energiích i umělé inteligenci dnes v Dillí podepsali německý kancléř Olaf Scholz a indický premiér Nárendra Módí. Scholz zároveň Módího vyzval, ať přesvědčí Rusko k ukončení války na Ukrajině, píše AP. Ve středu na summitu BRICS v ruské Kazani prohlásil Módí při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, že Indie si přeje diplomatické řešení konfliktu. Dillí ale zároveň dlouhodobě odmítá jednoznačně odsoudit Rusko za rozpoutání války.
Scholz dnes Módímu podle agentur mimo jiné navrhl, aby se Indie v Moskvě zasadila o ukončení konfliktu, který vypukl ruskou invazí do sousední země v únoru 2022. „Tato válka, která zuří už tak dlouho a má tolik obětí, musí konečně skončit. Integrita a suverenita Ukrajiny musí být zachována,“ řekl kancléř. Německo od počátku ruské agrese podporuje bránící se Ukrajinu finančně i dodávkami výzbroje.
Zakladatel nadace Help Ukraine Vladimír Gergel dnes u pražského městského soudu odmítl obžalobu, která ho viní z dotačního podvodu kvůli dvěma dotacím ministerstva školství v hodnotě 20 milionů korun, které byly určené na integraci ukrajinských uprchlíků. Státní zástupkyně tvrdí, že muž nesplnil podmínky udělení dotací, část peněz podle ní navíc použil na soukromé účely. Ministerstvo po muži požaduje zhruba 13 milionů korun, necelých sedm milionů nadace úřadu vrátila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl přijmout generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese v Kyjevě, protože tento týden navštívil Rusko, kde se setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, píše dnes agentura AFP s odvoláním na zdroj z ukrajinské prezidentské kanceláře.
Guterres si ve čtvrtek v ruské Kazani na summitu rozvíjejících se ekonomik BRICS s Putinem potřásl rukou a vyzval ho k míru na Ukrajině, proti níž Rusko už třetím rokem vede válku.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
