Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Srbský prezident Aleksandar Vučić si dnes po dvou a půl letech poprvé telefonoval s Vladimirem Putinem. Svému ruskému protějšku děkoval za pomoc při zajištění dodávek zemního plynu na zimu. Srbsko je považováno za zemi s blízkými vazbami na Rusko, zároveň ale usiluje o členství v EU, což vede k tlaku, aby se Bělehrad připojil k sankcím v souvislosti s napadením Ukrajiny. Bělehrad sice v minulosti kritizoval porušení ukrajinské územní celistvosti, nicmémě Vučić dnes zdůraznil, že Srbsko nemění svůj postoj a nehodlá sankce vůči Rusku uplatňovat.
„Vedli jsme dlouhý, dobrý, otevřený a smysluplný rozhovor,“ uvedl srbský prezident ve videu na instagramu, podle něj si volali u příležitosti 80. výročí osvobození Bělehradu od nacistického Německa, k němuž došlo 20. října 1944.
Vučić nedávno od Putina obdržel pozvání na summit skupiny rozvíjejících se zemí BRICS, který se koná 23. a 24. října v ruské Kazani. Podle agentury AFP se očekává rozhodnutí, zda se Vučić nakonec zúčastní. Podle původního vyjádření měl mít v tomto termínu jiné povinnosti.
„Včera večer byla zasažena infrastruktura vojenského letiště Lipeck-2 v Lipecké oblasti Ruské federace. Cílem útoku byly zejména sklady munice, sklady pohonných hmot a maziv a letadla. Je známo, že na letišti jsou umístěny letouny Su-34, Su-35 a MiG-31 leteckých sil nepřítele,“ potvrzuje ukrajinský generální štáb dřívější zprávy ze sociálních sítí. „Rovněž ukrajinské obranné síly zaútočily na federální státní podnik Sverdlovský závod v Dzeržinsku v Nižněnovgorodské oblasti Ruska. Závod vyrábí chemické látky pro dělostřeleckou munici a vysoce výbušné letecké pumy. Podle dostupných informací byly na území závodu skladovány také řízené letecké pumy.“
V okolí obou zařízení byly zaznamenány četné výbuchy a byla pozorována aktivní nepřátelská protivzdušná obrana. Výsledky úderu se upřesňují, dodal štáb na Facebooku. Úkol byl proveden silami a prostředky Bezpečnostní služby Ukrajiny, Obranné rozvědky Ukrajiny a Sil speciálních operací Ozbrojených sil Ukrajiny ve spolupráci s dalšími složkami Obranných sil.
Bývalý starosta ruského Vladivostoku Igor Puškarjov, který si odpykává patnáctiletý trest za korupci, narukuje do války s Ukrajinou. S odvoláním na svůj zdroj z okolí exstarosty to napsal server Kommersant. Puškarjov je druhým odsouzeným exstarostou Vladivostoku, jenž se upsal armádě. Předtím šel do války jeho nástupce Oleg Gumeňuk, podokl web Meduza.
„Ano, můj klient skutečně podepsal smlouvu s ministerstvem obrany,“ řekl Kommersantu Puškarjovův právník Ruslan Omelčenko. Detaily nesdělil a úřady se k těmto informacím nevyjádřily. Podle zdroje Kommersantu se však Puškarjov zapojí do takzvané speciální vojenské operace, jak ruský režim nazývá svou agresi na Ukrajině.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
