Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Není pochyb, že nové technologie budou mít velký dopad i na bezpečnost a obranu, lze je použít pro zlepšování života lidí a vytváření bezpečnějšího světa, řekl prezident Petr Pavel na zahájení mezinárodní výstavy a konference Future Forces Forum 2024 v Praze. Věří, že akce propaguje právě použití technologií pro konání dobra. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky se svět rychle mění a technologicky vyvíjí, což s sebou přináší nové výzvy pro armádu. Klíčem k úspěchu je přitom podle něj spolupráce na národní i mezinárodní úrovni, mimo jiné zapojení akademické sféry nebo obranného průmyslu.
Svět podle Pavla čelí výzvám jako je klimatická změna nebo migrace, ale také bezpečnostní výzvám v podobě několika konfliktů, jako je agresivní válka Ruska proti Ukrajině nebo konflikt na Blízkém východě. Pro předcházení jejich rozšíření je podle něj potřeba si uvědomit, že konfrontace v globálním měřítku už není mezi ideologickým východem a západem, ale stále více mezi zeměmi, kterým záleží na pravidlech a zeměmi, které věří, že svých politických cílů dosáhnou silou.
Někdejší americký prezident a současný republikánský kandidát na hlavu státu Donald Trump nehodlá prozradit, zda po odchodu z Bílého domu v roce 2021 hovořil s Vladimirem Putinem
Trump v rozhovoru s agenturou Bloomberg News prohlásil, že se k tomu nebude vyjadřovat, ale poznamenal, že pokud by s Putinem mluvil, byl by to chytrý krok. O tom, že Trump s Putinem po opuštění prezidentské funkce hovořil sedmkrát, píše ve své nové knize americký novinář Bob Woodward, který se v 70. letech spolupodílel na odhalení aféry Watergate.
„Nebudu se k tomu vyjadřovat, ale řeknu vám, že kdyby ano, byla by to chytrá věc,“ odpověděl Trump na otázku, zda s Putinem hovořil. „Pokud se s někým přátelím, pokud mám k lidem vztah, je to dobrá věc, ne špatná. Má 2000 jaderných zbraní a my také. Čína jich má méně, ale do pěti let nás doženou. Pokud mám vztah, nemluvím o tom,“ řekl.
Rusové začali používat levné drony včetně strojů Gerbera, které vyrábí ve třech variantách: jako průzkumný dron, útočný bezpilotní letoun nebo falešný cíl, napsala Ukrajinska pravda. Podle serveru Defense Express se jedná o stroj, který má trup z molitanu.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo, že protivzdušná obrana během noci na dnešek sestřelila tři ukrajinské drony - dva nad Belgorodskou a jeden nad Voroněžskou oblastí. Moskva obvykle nehlásí, kolik celkem strojů na ruské území ukrajinská armáda vyslala. Resort obrany se také nezmínil o případných škodách.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
