Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Vlivný ukrajinský zpravodajský web Ukrajinska pravda dnes uvedl, že poradce prezidenta Volodymyra Zelenského Dmytro Lytvyn tajně brání státním úředníkům, aby mluvili s jeho novináři. Podle agentury AFP Ukrajinska pravda obvinila prezidentskou kancelář z vyvíjení systematického nátlaku s cílem ovlivnit redakční politiku webu. Od roku 2021 ho vlastní český podnikatel Tomáš Fiala.
„Lytvyn je tím, kdo zavádí omezení v mocenském aparátu a zakazuje úředníkům a bezpečnostním činitelům jednat s Ukrajinskou pravdou a poskytovat jí informace," uvádí server. Jeho novináři prý také nedostávají možnost účastnit se setkání zástupců médií s prezidentem Zelenským.
V ruském zajetí zemřela ukrajinská novinářka Viktorija Roščynová. Informace o jejím úmrtí podle ukrajinských médií potvrdil Petro Jacenko, mluvčí koordinačního štábu pro otázky zacházení s válečnými zajatci.
Roščynová od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu informovala o dění na východě země, kde se do současnosti odehrávají nejtěžší boje. V březnu 2022 novinářku zadržela ruská FSB, když se snažila dostat z obsazeného Mariupolu, a deset dnů ji zadržovala v okupovaném Berďansku. V červenci toho roku se vydala do Polska, aby přes Rusko dojela na okupované části Ukrajiny. V srpnu 2023 na Rusy obsazeném území, odkud připravovala reportáž, zmizela. Až letos v květnu Moskva oficiálně přiznala, že Roščynovou zadržuje. Ruské ministerstvo obrany to potvrdilo v dopise jejímu otci.
Skupina velkých zemí, které mají jaderné zbraně, se během příštích dvou týdnů sejde v New Yorku. Dnes to podle ruských státních médií řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Členy skupiny jsou Rusko, Spojené státy, Británie, Francie a Čína. Jaderné velmoci jsou stálými členy Rady bezpečnosti OSN. Rjabkov neuvedl, kdy přesně se zástupci těchto zemí sejdou ani na jaké úrovni budou státy na schůzce zastoupeny.
Agentura Reuters píše, že by mohlo jít o významné jednání s ohledem na významné zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a NATO jsou nejhorší od konce studené války.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
