Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Komunikační linky mezi Ruskem a USA či NATO i pro případy krizových situací jsou nadále v provozu. Podle agentury Reuters to uvedl vysoce postavený představitel ministerstva zahraničí v Moskvě. Prohlášení přichází v době nejhorších vztahů mezi Ruskem a NATO od dob studené války a veřejných hrozeb Moskvy jaderným konfliktem, připomněla agentura.
Spojené státy uvažují o tom, že Kyjevu umožní používat západní zbraně proti cílům v hloubi ruského území. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško, který dohlíží na vztahy s Evropou a NATO, řekl státní tiskové agentuře RIA Novosti, že Moskva vnímá, že aliance zvyšuje roli jaderných zbraní ve své strategii. Dodal, že i Rusko aktualizuje svou jadernou doktrínu s cílem vyslat signál, „aby naši protivníci neměli iluze o naší připravenosti zajistit bezpečnost Ruské federace všemi dostupnými prostředky“.
Horká linka mezi Moskvou a Washingtonem byla zřízena v roce 1963 po kubánské raketové krizi. Jejím cílem bylo snížit riziko nedorozumění tím, že vznikla možnost přímé komunikace mezi americkými a ruskými představiteli. Kromě horké linky pro vedoucí představitele existují také horké linky pro otázky jaderných zbraní mezi Pentagonem a ruským ministerstvem obrany, které byly zřízeny během studené války s cílem snížit riziko jaderné války.
Existuje také horká linka mezi Ruskem a NATO, která byla zřízena v roce 2013 a jejímž cílem je omezit nedorozumění v krizových situacích.
Ruské síly necelý týden po pádu Vuhledaru dosáhly Torecka, dalšího významného frontového města na východní Ukrajině, uvedla ukrajinská armáda.
Své drony na Ukrajinu vyslalo také Rusko. Ukrajinské vzdušné síly ráno uvedly, že protivzdušná obrana v noci sestřelila 18 dronů.
Letectvo v noci na sociálních sítích varovalo před útoky ze vzduchu například v Chersonské a Oděské oblasti na jihu země. Ve druhé z nich podle ranního sdělení letectva ruské síly použily také dvě rakety Iskander-M. Podle šéfa správy oblasti Oleha Kipera začala po útoku dronem hořet část panelového domu ve městě Čornomorsk, nikdo ale nebyl zraněn.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
