Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Toto jsou orientační odhady bojových ztrát Ruska k dnešnímu dni podle Ozbrojených sil Ukrajiny.
V parlamentních volbách v Rakousku uspěla strana, která se netají vazbami na extremistické spolky i Rusko a která chce zásadně reformovat sociální systém a postoj k migraci i cizincům, napsal slovenský list Sme k vítězství Svobodných (FPÖ), které po nedělních odhadech potvrdily i oficiální výsledky hlasování. Podle Denníku N v Rakousku poprvé od druhé světové války vyhrála krajní pravice, a to v době, kdy podobné strany vítězí také v jiných evropských zemích.
„Bezpečnost i ekonomická stagnace, ale i rakouská identita a odpor k migraci přinesly v nedělních parlamentních volbách vítězství krajně pravicové Svobodná strana Rakouska,“ píše Sme. List dodává, že oproti předchozím volbám se nedařilo vládním lidovcům (ÖVP) ani Zeleným a zklamání rovněž neskrývali sociální demokraté (SPÖ).
Podle Denníku N v kampani FPÖ zdůrazňovala témata ohledně obav z přistěhovalectví, hospodářského poklesu a vyzvala rovněž k ukončení sankcí vůči Rusku. Ty západní země uvalily na Moskvu kvůli ruské vojenské agresi vůči Ukrajině.
Rusko v noci na dnešek v několika vlnách zaútočilo drony na Kyjev. Na telegramu to napsal šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko, podle kterého si nálety nevyžádaly díky práci protivzdušné obrany žádné oběti ani škody.
„Letecký poplach v hlavním městě trval více než pět hodin. Všechny ruské útočné drony, které ohrožovaly Kyjev, obrana zneškodnila,“ uvedl Popko. Přesný počet bezpilotních letounů a další informace podle něj zveřejní v pravidelném ranním hlášení ukrajinské letectvo.
Ukrajinská média či agentura Reuters citovaly svědky, kteří podle nich nad ukrajinskou metropolí v průběhu noci slyšeli četné exploze. Zahlédli také objekty zasažené za letu.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
