Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Stále je prostor pro větší efektivitu pomoci Ukrajině, posílení protiruských sankcí a oslabení možností ruského průmyslu podporovat válku. Při zahájení 19. ročníku bezpečnostní konference Globsec v Praze to řekl prezident Petr Pavel. Vyzval k další podpoře Ruskem napadené země, je to podle něj v zájmu všech.
Kreml se neobává, že by ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi hrozilo zatčení při nadcházející návštěvě Mongolska. Podle agentury AFP to dnes novinářům řekl prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov. Středoasijská země je členem Mezinárodního trestního soudu (ICC), který na Putina vydal loni zatykač v souvislosti s válkou na Ukrajině.
„K obavám není žádný důvod. S našimi mongolskými přáteli vedeme znamenitý dialog. (...) Všechny aspekty návštěvy byly samozřejmě pečlivě připraveny,“ řekl dnes Peskov bez dalších podrobností.
Von der Leyenová se ve svém prvním velkém projevu od znovuzvolení do čela Evropské komise věnovala energetické soběstačnosti a dřívější závislosti Evropy na ruských fosilních zdrojích: „Putinův pokus vydírat unii nejen kompletně selhal, ale přímo podnítil nárůst domácí výroby energie, díky níž jsme nezávislí. Vzali jsme si z toho ponaučení. Když hovoříme o své energii, musíme svou energii vyrábět. Víc obnovitelných zdrojů. Víc jádra. Víc efektivity.“
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
