Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ukrajinští hackeři zahájili rozsáhlý kybernetický útok na ruské poskytovatele internetu a vojenské společnosti, tvrdí zdroj. Útok zasáhl nejméně 33 serverů a 283 kancelářských počítačů v průmyslových podnicích, vyřadil 21 webových stránek a zničil 15 cloudových úložišť, uvedl zdroj z vojenské rozvědky pro deník Kyiv Independent.
Patriarcha ruské pravoslavné církve Kirill dnes v reakci na podpis zákona o zákazu náboženských organizací napojených na Rusko obvinil ukrajinské úřady z pronásledování věřících. Situaci věřících hlásících se na Ukrajině k ruské pravoslavné církvi označil za znepokojivou a vyzval představitele ostatních křesťanských náboženských skupin a mezinárodní organizace, aby „pozvedli svůj hlas na obranu pronásledovaných věřících“.
Litva chce poskytnout Ukrajině další vojenskou pomoc. Oznámila to podle agentury Unian litevská premiérka Ingrida Šimonytéová na společné tiskové konferenci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a polskou hlavou státu Andrzejem Dudou. Hodnotu nového balíčku pomoci však neupřesnila.
Na podzim Kyjev od Litvy obdrží přibližně 5 000 dronů. Kromě munice a zbraní pak do začátku září dodá Litva Ukrajině systémy protivzdušné obrany, rakety a vybavení na obranu proti dronům. Ukrajina také získá od Litvy 35 milionů eur (875,8 milionu Kč) na nákup radarového vybavení a zařízení pro detekci min.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
