Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Aktivisté ze skupiny Kaputin, kteří čelí obvinění kvůli namalování ukrajinské vlajky v pražském komplexu ruských domů, si podali stížnosti proti zahájení stíhání. Právník aktivistů Karel Jelínek dnes sdělil, že státní zástupce stížnost zamítl.
Obvinění argumentovali tím, že posuzovat politický proces optikou vandalismu a sprejerství je přepjatým formalismem. Míní, že společenská škodlivost jejich činu byla nulová - a že policie chce stíháním legalizovat své nepřiměřené chování vůči účastníkům protestu.
Sedm obviněných namalovalo modrožlutou vlajku na chodníku v oploceném areálu v bubenečské Schwaigerově ulici letos v únoru. Za poškození cizí věci jim hrozí až tři roky vězení. Podle policie totiž způsobili škodu za zhruba 50 000 korun, pomalovaná oblast je památkovou zónou.
Aktivisté zkritizovali také samotný policejní zákrok s tím, že policisté je z místa eskortovali "se zapnutými majáky nepřiměřenou rychlostí jako nebezpečné zločince".
Jedním z hlavních důvodů akce byla prý snaha upozornit na "nedotaženou" legislativní iniciativu směřující k vyvlastnění značného množství nemovitostí, které v Česku vlastní či spravuje Rusko.
V Kurské oblasti, kam vpadla ukrajinská vojska, se stále bojuje a ukrajinské jednotky dále postoupily. To má nejen dopad na dění na frontě a na obraz „silného“ Ruska. Vedlo to také k dalším změnám v ruské mocenské struktuře, kde své pozice dále ztrácí armáda. Dohledem nad „protiteroristickou“ operací v Kurské oblasti Vladimir Putin pověřil svého poradce a někdejšího bodyguarda Alexeje Ďumina.
Podle ruského webu Važnyje istorii to ukazuje, že Putin nevěří ruskému generálnímu štábu ani ruskému ministerstvu obrany, které by jinak měly mít na starosti vedení tamních bojů.
Ukrajinská armáda dnes brzy ráno také uvedla, že metropole Kyjev v noci čelil už pátému ruskému raketovému útoku. Podle předběžných údajů se ukrajinským systémům protivzdušné obrany opět podařilo údery odrazit, a ty tak nezpůsobily žádné škody ani zranění, uvedla kyjevská vojenská správa na telegramu.
Noční raketový úder na hlavní město následoval po útoku pomocí dronů z pondělního večera. Jejich přesný rozsah nebyl bezprostředně znám, ale ranní útoky pravděpodobně zahrnovaly řízené střely, dodala armáda.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
