Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce stoupá a je na letošním maximu. Kolem 11:15 SELČ se cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala nad 41,20 eur za megawatthodinu (MWh), což představuje denní nárůst o více než dvě procenta. Cena v TTF je pro evropský trh s plynem určující.
Za pokračujícím růstem cen je podle analytiků obava o pokračování tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu. Po průniku ukrajinských jednotek na ruské území se v minulých dnech bojovalo poblíž města Sudža, kde je poslední funkční tranzitní bod pro vývoz ruského plynu do Evropy přes Ukrajinu.
Ukrajina v červenci navýšila vývoz obilí na 4,27 milionu tun z loňských 2,36 milionu tun, informovala agentura Reuters na základě dat Ukrajinského svazu obchodníků s obilím UGA. Děje se tak navzdory zesíleným útokům Ruska na ukrajinské přístavy. Před začátkem ruské invaze v únoru 2022 Ukrajina jen přes Černé moře vyvážela kolem šesti milionů tun obilí měsíčně.
Ukrajinský export ztěžují zejména ruské útoky na Oděsu, která je klíčovým uzlem pro vývoz přes Černé moře, a na Izmajil v Oděské oblasti, hlavní přístav na Dunaji, přes který se vozí obilí do Evropy. Podle údajů o vývozu Ukrajina v červenci vyvezla 3,7 milionu tun zemědělského zboží z Oděsy a 569.000 tun po Dunaji.Ve stejném měsíci loňského roku to bylo 291.000 tun z Oděsy a 2,07 milionu tun po Dunaji.
„Ruský prezident Vladimir Putin a ruské vojenské velení pravděpodobně nesprávně vyhodnotili, že Ukrajina postrádá schopnost narušit ruské držení iniciativy. Schopnost Ukrajiny dosáhnout operačního překvapení a napadnout ruskou iniciativu na celém bojišti zpochybňuje operační a strategické předpoklady, na nichž stojí současné ruské útočné úsilí na Ukrajině,“ míní analytici amerického Institutu pro studium války (ISW).
Operace v Kurské oblasti a další možné ukrajinské výpady přes hranice nutí Kreml a ruské velení přemýšlet o tom, zda tisícikilometrový úsek hranice se severovýchodní Ukrajinou pokládat za aktivní frontu, kterou Rusko musí bránit, a ne za „spící“ úsek, jak k němu Moskva přistupovala od předloňského podzimu. Nyní může Kreml vyžadovat od ruského velení, aby hledělo na obranu hranic jako na součást celé kampaně, což může vést k dlouhodobým omezením v plánování operací, na jaké Rusko dříve nenaráželo, upozornili analytici.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
