Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruské ozbrojené síly jsou připraveny sestřelit stíhačky F-16, které Kyjevu poskytli západní spojenci. Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Letouny, jejichž první várka podle médií už dorazila na Ukrajinu, nijak nezmění situaci na bojišti, doplnil Peskov podle agentury TASS.
„Neexistuje žádná 'kouzelná pilulka', žádný všelék... Tyto letouny se objeví, postupně jich bude ubývat, budou sestřeleny, zničeny,“ řekl Peskov, podle kterého nově dodané stíhačky „samozřejmě nebudou mít zásadní vliv na dynamiku vývoje na frontě“.
Kremelský mluvčí na tiskové konferenci také ujistil, že ruští vojáci dostanou za zničení letounů západní výroby odměny.
Lidé přišli podpořit zemřelé ukrajinské sportovce během olympijských her v Paříži. Podívejte se na nové snímky.
Ukrajina se dnešním dnem dostala do krátkodobé platební neschopnosti. Ministerstvo financí uvedlo, že pozastavuje splátky úroku z dluhu, protože dokončuje s věřiteli proces restrukturalizace dluhopisů. Není pravděpodobné, že by tento krok vyvolal na dluhových trzích nějaké obavy, protože kvůli blížící se restrukturalizaci byl nevyhnutelný, uvedla agentura Reuters.
Ve středu skončila platnost dvouleté dohody mezi věřiteli a Ukrajinou o pozastavení splátek dluhu. Kyjev by tak dnes měl splatit 34 milionů USD (803,2 milionu Kč), což jsou úroky z dluhopisu splatného v roce 2026. Na platbu má ještě desetidenní odklad, vláda však již uvedla, že platby dočasně pozastaví. Umožňuje jí to nový zákon o pozastavení splátek dluhu až do 1. října, který ve středu podepsal prezident Volodymyr Zelenskyj.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
