Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Česko a Ukrajina budou dál posilovat vzájemnou hospodářskou spolupráci. Ta počítá i s dalším zapojováním českých firem na ukrajinském trhu, zejména při obnově škod v energetice, dopravní infrastruktuře nebo strojírenství. Při dnešním jednání se na tom shodli ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a první místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julie Svyrydenková. Zároveň chtějí posílit i mezinárodní financování společných projektů. Uvedli to na dnešní tiskové konferenci.
Síkela s ukrajinskou vicepremiérkou dnes jednal v rámci Mezivládní komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci. Šlo o první jednání komise, která má podpořit další růst vzájemného obchodu obou zemí. Objem českého exportu na Ukrajinu loni meziročně vzrostl téměř o 41 procent na více než 35 miliard korun. Letos dál roste, za prvních pět měsíců vzrostl meziročně o dalších 15 procent.

Lídři Ukrajiny, jež čelí ruské invazi, jsou převážně spokojení s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který deklaroval, že cesta země do NATO je nezvratná. Napsal to v noci na dnešek web Politico, podle kterého Ukrajinci odjíždějí z Washingtonu lépe naladěni než po loňském summitu v Litvě. Další světová média ale upozorňují, že přijetí Ukrajiny do aliance zůstává nejisté a že ani nově přislíbená vojenská pomoc Ukrajincům neumožní v brzké době vést novou ofenzivu.
„Kyjev nedostal vše, co chtěl,“ uvádí Politico. Prohlášení o nevyhnutelné budoucnosti Ukrajiny v NATO nicméně hodnotí jako lepší výsledek ve srovnání s minulým rokem, kdy lídři aliance ve Vilniusu pouze konstatovali, že Ukrajina bude přijata, až se na tom spojenci shodnou. Tehdy vývoj podle Politico ukrajinské lídry rozzuřil.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes odmítl obvinění, že Rusko plánovalo vraždu ředitele německého zbrojního koncernu Rheinmetall, který dodává zbraně Ukrajině. Peskov podle ruské agentury TASS uvedl, že informace o plánovaném atentátu připomínají falešné zprávy. Americká stanice CNN ve čtvrtek s odvoláním na nejmenované zdroje uvedla, že Spojené státy a Německo odhalily plán Ruska na vraždu šéfa Rheinmetallu.
„Je pro nás velmi obtížné komentovat zprávy z různých médií, které neobsahují seriózní argumentaci,“ prohlásil dnes na tiskové konferenci Peskov, který podle TASS upozorňoval na anonymní zdroje médií. „Vše je prezentováno ve stylu dalších falešných zpráv. Takové zprávy nelze brát vážně,“ tvrdil mluvčí ruského prezidenta.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.