Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Summit Severoatlantické aliance (NATO) ve Washingtonu, který se koná příští týden od úterý do čtvrtka, by měl přinést tři hlavní sdělení. Týkají se posilování Aliance a spravedlivého sdílení břemene, dlouhodobé podpory Ukrajiny a posilování spolupráce s partnery. Novinářům to dnes řekli zástupci hradního zahraničního odboru.
Česko má podle Hradu zájem zejména na tom, aby summit demonstroval jednotu NATO, potvrdil pokrok a další směřování v posilování obranyschopnosti a odstrašení, přihlásil se k dlouhodobé podpoře Ukrajiny napadené Ruskem a její perspektivě členství v Alianci a potvrdil výběr příštího generálního tajemníka NATO, kterým bude bývalý nizozemský premiér Mark Rutte.
Bratislava je připravena v případě potřeby hostit vyšší počet vojáků armád Severoatlantické aliance na Slovensku a také je připravena zvýšit dodávky elektřiny na Ukrajinu, čelící třetím rokem ruské agresi. Uvedl to dnes ve Varšavě slovenský prezident Peter Pellegrini po jednání se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
Slovensko podle Pellegriniho navzdory svému mediálnímu obrazu, který zdůrazňuje zdrženlivý postoj vlády premiéra Roberta Fica k podpoře Ukrajiny, ve skutečnosti dělá pro Kyjev „velké množství práce“.
Svědčí o tom podle hlavy státu zvýšení výroby munice a dělových hlavní ve slovenských zbrojovkách, jakož i vývoz elektřiny na Ukrajinu, jejíž kapacity pro výrobu elektřiny ničí ruské vzdušné útoky. Pellegrini také zdůraznil, že Slovensko neuznává ruskou anexi Krymu ani násilnou změnu hranic na východě a jihu Ukrajiny.
Gubernátor Belgorodské oblasti, která sousedí s Ukrajinou, Vjačeslav Gladkov oznámil další čtyři raněné, včetně dvanáctileté dívky, v důsledku útoku ukrajinských dronů na tři auta v pohraničí.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
