Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 5. července setká v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Dnes o tom s odvoláním na svůj zdroj z maďarské vlády informoval maďarský servis Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). V úterý se Orbán, jehož země od pondělí předsedá Radě Evropské unie, setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
V moskevském Kremlu získali vysoké státní vyznamenání komici Vladimir Kuzněcov a Alexej Stoljarov, kteří jsou známí pod přezdívkami Vovan a Lexus. V posledních letech oklamali řadu západních politiků včetně italské premiérky Giorgii Meloniové nebo britského ministra zahraničí Davida Camerona, se kterými se spojili a předstírali, že jsou jiní politici. Informovala o tom dnes ruská agentura RIA Novosti.
Putin řekl, že bere vážně Trumpovy návrhy ohledně míru na Ukrajině. Dnes to řekl na tiskové konferenci v Astaně. Podotkl však, že jejich konkrétní obsah nezná.
„Skutečnost, že pan Trump jako prezidentský kandidát říká, že je připraven a ochoten zastavit válku na Ukrajině, bereme zcela vážně," řekl Putin. Dodal, že je „klíčovou otázkou", co Trumpovy návrhy obsahují. „Ale nepochybuji o tom, že to myslí vážně, a to podporujeme," uvedl.
Bývalý šéf Bílého domu Trump, který bude s největší pravděpodobností kandidátem republikánů v listopadových prezidentských volbách, opakovaně prohlásil, že by válku na Ukrajině dokázal ukončit „během 24 hodin". Nikdy však nespecifikoval, jak by toho dosáhnul, připomíná ruskojazyčný servis BBC.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
