Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
O tom, zda při nynější ruské vojenské agresi na Ukrajině mít velvyslance v Moskvě, debatovali klíčoví ústavní činitelé delší dobu. Pavel koncem března uvedl, že jde o záležitost mezi ministerstvem zahraničí, vládou a Hradem. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se několikrát vyslovil pro obsazení pozice, také podle premiéra Petra Fialy (ODS) by Česko mělo mít v Rusku velvyslance.
Pavla k podpoře rozhodnutí vedlo to, že podle něj začal proces směřující k míru na Ukrajině. Spojuje ho s mírovou konferencí, které se zúčastnil před dvěma týdny ve Švýcarsku. Osmdesát zemí světa na ní společně vyzvalo, aby „územní celistvost“ Ukrajiny byla základem jakékoli dohody o ukončení ruské agrese. „Je tu většina zemí na této planetě, která chce problémy řešit v souladu s Chartou OSN a platným mezinárodním řádem,“ řekl Pavel v ČT. Věří, že časem se do mírového jednání zapojí i Čína a Rusko.
Prezident Petr Pavel v pořadu Otázky Václava Moravce zmínil, že „začal proces, který by mohl vést k mírovému stavu na Ukrajině“ a to i tím, že mimo jiné by mohlo mít Česko velvyslance v Rusku. Netuší ale, kdy by to mohlo být. „V případě Ruska by to mohlo trvat i rok,“ myslí si. Připomeneme, že Pavel již podepsal nutné dokumentu k tomu, aby post velvyslance vzniknul.
S Ruskem bude podle něj potřeba mluvit, až přijde správný čas. Zatím ale Rusko podle něj nepředložilo jiný návrh, než jen bezpodmínečná kapitulace Ukrajiny.
36 lidí bylo zraněno při ruském útoku na Vilniansk.
Ruští vojáci zaútočili na město Vilniansk v Záporožské oblasti 29. června, zabili sedm lidí, včetně tří dětí. 36 lidí zranili, uvedli místní představitelé.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
