Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Polsko, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Evropskou unii k vybudování obranné linie podél hranic bloku s Ruskem a Běloruskem, která by chránila EU před vojenskými hrozbami a dalšími škodlivými aktivitami Moskvy. Napsala to v noci na dnešek agentura Reuters s odvoláním na dopis představitelů čtveřice zemí před dnes začínajícím summitem EU v Bruselu. Hranice s Ruskem nebo Běloruskem ze sedmadvaceti zemí Evropské unie sdílí právě tato čtveřice států.
„Vybudování systému obranné infrastruktury podél vnější hranice EU s Ruskem a Běloruskem bude řešit naléhavou a urgentní potřebu zabezpečit EU před vojenskými a hybridními hrozbami,“ stojí v dopise vedoucích představitelů čtyř zemí. Plánování a realizace obranné linie by přitom měly být koordinovány s NATO. Hybridními hrozbami se podle Reuters rozumí kombinace vojenských a nevojenských, jakož i skrytých nebo otevřených prostředků. Patří mezi ně dezinformace, kybernetické útoky, ekonomický nátlak a posílání migrantů přes hranice.
Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila 28 vzdušných cílů - čtyři řízené střely Kalibr, jednu střelu Ch-59/Ch-69 a 23 úderných bezpilotních letounů typu Šáhed 131/136, oznámil na platformě Telegram velitel ukrajinských vzdušný sil Mykola Oleščuk. Proklouzla hypersonická střela Kinžal; kam dopadla, letectvo neuvedlo.
Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu poznamenala, že ukrajinská média v noci informovala o explozi u Kyjeva, která se ozvala během leteckého poplachu. Na telegramových kanálech se rovněž objevily informace o výbuších v Charkově, Poltavě a Chmelnycké oblasti, dodala BBC.
Za poslední den ztratil protivník 1260 lidí, 3 tanky, 9 obrněných vozidel, 24 dronů a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
