Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ukrajina dnes zahájila rozhovory o svém přistoupení k Evropské unii, když odpoledne v Lucemburku začala první mezivládní konference s Kyjevem. Na její úvod označil dnešek za historický den pro Ukrajinu i Evropu ukrajinský premiér Denys Šmyhal, který se připojil prostřednictvím videohovoru. Před Ukrajinou je podle jeho slov ještě „spousta práce“, ukrajinská strana je na to ale připravena.
„Silná Ukrajina není možná bez Evropské unie. Silná EU není možná bez Ukrajiny,“ prohlásil Šmyhal, jehož země se už třetím rokem brání ozbrojené ruské agresi. Kyjev na konferenci zastupuje místopředsedkyně ukrajinské vlády Olha Stefanišynová. I ona ještě před zahájením konference zdůraznila, že Ukrajina bude i nadále pokračovat v reformách. Po dnešní konferenci začne takzvaný screening, tedy posuzování souladu ukrajinské legislativy s unijními normami, ten by mohl podle Stefanišynové trvat do konce letošního roku. Následně začnou samotná jednání o jednotlivých kapitolách.
Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev dnes kritizoval návrh opoziční Křesťansko-sociální unie (CSU), aby ukrajinští běženci, kteří v Německu nepřijmou práci, byli nuceně posláni zpět do vlasti. Podle Makejeva je to velmi populistické, napsala dnes agentura DPA. Poslanec Spolkového sněmu za CSU Alexander Dobrindt v neděli řekl, že „dva roky po začátku války musí platit zásada: přijmout práci v Německu nebo návrat do bezpečných oblastí na západě Ukrajiny“.
Makejev k tomu uvedl, že kdo něco takového říká, nikdy na Ukrajině nebyl a nejel by tam s rodinou na dovolenou. V jiných zemích se podle něj Ukrajince podařilo integrovat mnohem rychleji. Nezáleží to tak jen na nich, ale i na spolkové vládě. Chce, aby uprchlíkům byly v Německu snáze uznávány výuční listy nebo aby byly snížené jazykové požadavky, a běženci tak zároveň mohli pracovat a učit se německy.
Soud v Kyrgyzstánu odsoudil k pěti letům vězení a k propadnutí majetku místního občana za to, že bojoval v ruské armádě ve válce proti Ukrajině, informoval dnes server 24.kg, jehož zprávu převzala i ruská média. Odsouzený Kyrgyz, označený portálem pouze iniciálami M.K., se proti rozsudku odvolal.
Muž byl odsouzen na základě paragrafu, který postihuje účast občanů Kyrgyzstánu v ozbrojených konfliktech v cizí zemi či absolvování teroristického výcviku. Za to hrozí ve středoasijské zemi deset až 15 let vězení a zabavení majetku. Soud podle portálu trest snížil s přihlédnutím k vyhlášené amnestii.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
