Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Soud v Moskvě vyhověl žádosti ruské generální prokuratury, aby ve prospěch státu propadla částka 1,4 miliardy rublů (asi 364 milionů Kč) patřící někdejšímu nejbohatšímu Rusovi a později neznámějšímu ruskému vězni Michailu Chodorkovskému, jeho společníkovi Platonu Lebeděvovi a společnosti SLK na účtech banky Trast, které dříve kvůli platným právním normám nedokázali zabavit soudní exekutoři. Uvedla to dnes agentura Interfax s odvoláním na svého reportéra v soudní síni.
Právní zástupci Chodorskovského ani Lebeděva se jednání soudu neúčastnili. Sami rozhodnutí soudu dosud nekomentovali, uvedla stanice Rádio Svoboda na svém webu.
V květnu 2005 byli odsouzeni v mezinárodně kritizovaném procesu za daňové úniky, privatizační podvody, praní špinavých peněz a zpronevěru. Stalo se tak poté, co se šéf tehdy největší ruské ropné společnosti Jukos znelíbil Kremlu kvůli své podpoře opozice a politickým ambicím. Propuštěn byl v roce 2013, kdy dostal od ruského prezidenta Vladimira Putina milost. Nyní žije v exilu, odkud se nadále snaží bojovat proti Putinově režimu. Lebeděv vyšel na svobodu v lednu 2014, po 10,5 letech za mřížemi.
EU se dohodla na využití výnosů z ruských aktiv zmrazených v Evropě, uvedli diplomaté. Prvních 1,4 miliardy eur tak má do Kyjeva zamířit příští týden.
Dřív francouzské krajně pravicové Národní sdružení (RN), vedené Marine Le Penovou, bralo peníze z Ruska a tleskalo Vladimiru Putinovi. Jak se ale posouvá do politického mainstreamu a má stále větší šanci vládnout - možná už po volbách na přelomu června a července - zmírňuje rétoriku a Kreml už odsuzuje.
„Považuji Rusko za hrozbu v několika ohledech jak pro Francii, tak pro Evropu,“ prohlásil nynější předseda strany a kandidát na premiéra Jordan Bardella. Kritizoval i ruské aktivity v Africe, pro niž je v poslední době Moskva mnohdy atraktivnější než Paříž.
Mladý lídr strany a europoslanec Bardella také prohlásil, že Francie by pod jeho vedením nadále podporovala Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Odmítl ale možné vyslání francouzských vojáků i dodávky „raket střel dlouhého doletu a vojenského materiálu, které by mohly zasáhnout ruská města, což by mohlo vést k eskalaci konfliktu“. Připomněl také jaderné vybavení Moskvy, atomovými střelami ovšem disponuje i Francie.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
