Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruské invazní síly používaly během 85 dní trvajícího obléhání Mariupolu jako vojenskou taktiku hladovění civilistů, uvedla organizace specializující se na humanitární právo Global Rights Compliance. Předkládá ji Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC), právníci se domnívají, že strategie odpírání jídla a základních služeb v Mariupolu by mohla být považována za válečný zločin.
Mariupol se stal jedním ze symbolů utrpení lidí a zkázy za ruské invaze na Ukrajině. V druhé polovině května 2022 Rusové dobyli poslední baštu ukrajinského odporu v tamních ocelárnách Azovstal a v bojích značně zničený Mariupol tím zcela padl do jejich rukou.
Civilisté se během obléhání ocitli bez vody, plynu a elektřiny, zatímco teploty klesly pod minus deset stupňů, připomíná The Guardian. Rusové systematicky útočili na objekty nezbytné pro přežití civilních obyvatel, které zajišťují potraviny, vodu, energie nebo přístup ke zdravotní péči, shrnuje Global Rights Compliance, jež spolupracuje s ukrajinskými úřady.
Nejnovější americké sankce přinutily moskevskou burzu MOEX k zastavení obchodování v dolarech a eurech. Ruský rubl dnes na mezibankovním trhu klesl až na měsíční minimum vůči dolaru. Burza MOEX provozuje největší ruské veřejné trhy s akciemi, dluhopisy, měnami a dalšími finančními produkty.
Spojené státy nové sankce vůči Rusku oznámily ve středu. „Sankce namířené proti klíčovým institucím ruského finančního trhu jsou nejvážnější za poslední rok a půl od zavedení ropného embarga a cenového stropu na ruskou ropu,“ uvedli analytici ze společnosti BCS World of Investments.
Podle analytika Purple Trading Petra Lajska bude důsledkem nových sankcí ještě větší orientace Ruska směrem k Číně a čínskému jüanu. „Pro ruské obyvatele však rozhodně není jüan preferovanou měnou, ve které by měli držet své úspory. Ruské banky tak mohou v následujících dnech čelit runům - tak označujeme situaci, kdy příliš mnoho lidí chce najednou vybrat své úspory. To může vést až ke kolapsům některých bank,“ uvedl Lajsek.
Ukrajinská nevládní organizace KyivPride (KyjivPrajd) plánuje uspořádat v neděli 16. června v ulicích Kyjeva pochod rovnosti na podporu sexuálních menšin. Letošní průvod se v ukrajinské metropoli bude konat poprvé od začátku ruské invaze do země před více než dvěma roky a budou ho provázet přísná bezpečnostní opatření. Počet účastníků bude omezen a bude nutná registrace předem.
Akce se podle těchto zdrojů zúčastní přibližně 500 lidí, včetně aktivistů, diplomatů nebo zástupců mezinárodního společenství. Podrobnosti o místě budou znát pouze registrovaní účastníci a policie. Průvod se bude držet v blízkosti protileteckého krytu, kdyby se městem rozezněly sirény varující před ruským vzdušným útokem.
Vzhledem k válečnému stavu v zemi, která se brání ruské vojenské agresi, chtěli organizátoři akci uspořádat v kyjevském metru, které v případě poplachu slouží také jako protiletecký kryt. Kyjevská městská rada s tím však z bezpečnostních důvodů nesouhlasila, píše The Kyiv Independent.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
