Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.

Zelenskyj vyzval v Berlíně k posílení protivzdušné obrany Ukrajiny, ruské útoky přirovnal k teroru. Ke střelám Taurus se on ani Scholz nevyjádřili.

Rusko uvedlo, že jeho vojáci dobyli vesnici Tymkivka v ukrajinské Charkovské oblasti a také obec Mjasožarivka v Luhanské oblasti. Informovala o tom dnes agentura TASS s odvoláním na ministerstvo obrany v Moskvě.
„Aktivními akcemi jednotek uskupení vojsk Západ byly osvobozeny osady Arťomovka (...) a Timkovka,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na ruské názvy dvou ukrajinských vesnic.
Tvrzení bojujících stran nelze v podmínkách válečného konfliktu ověřit. Kyjev se k informacím nevyjádřil.
Ruský ministr obrany Andrej Belousov před necelými dvěma týdny uvedl, že ruské síly postupují na Ukrajině ve všech taktických směrech a jen během května obsadily 28 ukrajinských obcí.

K prohloubení spolupráce, dialogu a solidarity vybídl také rumunský prezident Klaus Johannis. "Ukrajinu budeme podporovat tak dlouho, dokud bude třeba," ujistil. "Rusko zůstane největším ohrožením našich států a také celé Evropy. Na východním křídle NATO jsme v první linii a čelíme devastujícím následkům války (Ruska proti Ukrajině)," prohlásil a vybídl k posílení obranného odstrašování "od Baltu po Černé moře".
"Vítězství Ukrajiny (ve válce s Ruskem) má mimořádný význam pro naši bezpečnost. Musíme zajistit dlouhodobou podporu, jakož i cestovní mapu zajišťující, že Ukrajina dospěje ke členství v NATO," prohlásil lotyšský prezident Edgars Rinkevičs.
Český prezident Petr Pavel ještě před summitem navštívil české vojáky na základně Ádaži u Rigy, kde zhruba šest desítek českých vojáků působí v rámci předsunutých sil NATO při posilování obrany Pobaltí.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.