Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ukrajinské námořní drony, tedy bezposádková dálkově řízená plavidla, v noci na dnešek u pobřeží okupovaného Krymu zasáhly ruský remorkér třídy Saturn či Proteus, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
"Další loď ruských okupantů byla potopena," uvedla HUR, která zveřejnila i záběry z operace. Ty ukazují, jak dron proniká přes ruské zábrany a blíží se k lodi, než se na obrazovce objeví nápis o přerušeném spojení v důsledku exploze při zásahu plavidla.
Západní spojenci musí zajistit, že znovu nedojde k výpadkům vojenské podpory Ukrajině, která se brání ruské agresi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg na společné tiskové konferenci s finským prezidentem Alexandrem Stubbem v Helsinkách.
"V posledních měsících jsme zaznamenali jisté výpadky, jistá zpoždění v poskytování vojenské podpory Ukrajině. Musíme zajistit, že taková věc se znovu nestane," prohlásil Stoltenberg. Ukrajina podle něj potřebuje od zemí NATO "předvídatelnost a zodpovědnost".
Ukrajina má právo se před ruskými útoky bránit údery na ruské území, a to i s použitím německých a dalších spojenci dodaných zbraní. Dnes to v projevu k poslancům Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Zákonodárce zároveň ujistil, že jeho vláda bere vážně rizika, která s takovým krokem souvisí, a že nepřipustí zatažení země do války s Ruskem.
"Ukrajina má právo bránit se," řekl Scholz s tím, že mezinárodní právo umožňuje přenést obranu i na území útočníka. "Ve shodě s mezinárodním právem k tomu může používat naše zbraně a zbraně od spojenců," zdůraznil.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
