Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruský nejvyšší soud dnes odmítl odvolání sociologa Borise Kagarlického proti pětiletému trestu vězení. Informovala o tom agentura TASS. Kagarlickij byl obžalován ze schvalování terorismu za to, jakým způsobem se v roce 2022 vyjádřil k výbuchu na Krymském mostě připisovanému Ukrajincům.
„Soud se rozhodl ponechat rozhodnutí odvolacího soudu beze změny a kasační stížnosti Kagarlického obhajoby nevyhovět,“ stojí v rozhodnutí. Sociolog původně dostal pokutu, proti verdiktu se ale odvolala obžaloba, která požadovala vězení. Odvolací soud jí dal letos za pravdu.
Ukrajinská policie zabavila ruským oligarchům aktiva za 38 miliard hřiven (asi 21,5 miliardy Kč), čili v přepočtu za téměř miliardu dolarů, které nyní podle ní slouží pro blaho a potřeby země, jež se brání třetím rokem útoku Ruska. Uvedl to náčelník odboru strategických vyšetřování ukrajinské policie Andrij Rubel, jehož vyjádření dnes citoval i ruský tisk.
„Jde zejména o vrtulník Bell-427, letadlo Gulfstream G650, 47 nákladních aut, 55 osobních aut a tři návěsy, které byly předány našim obráncům (ukrajinským ozbrojeným silám),“ řekl Rubel serveru RBK-Ukrajina. Ruské podnikání v ukrajinské ekonomice, dříve velice rozsáhlé, se podle policistova odhadu podařilo z 90 procent vykořenit, a to i přes veškerou snahu ukrýt skutečné vlastníky pod firmy z daňových rájů, a ochránit je tak před dopady sankcí.
Ukrajinská protivzdušná obrana dnes nad pěti oblastmi sestřelila 22 z 27 dronů, které na ukrajinské území vyslalo Rusko. Jednoho zraněného a škody na průmyslovém podniku oznámily úřady Poltavské oblasti na východě země. V jihoukrajinské Mykolajivské oblasti trosky jednoho dronu zničily obytný dům a poničily desítku dalších.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
