Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Náměstek ukrajinského ministra zahraničí Andrij Sybiha při své dnešní návštěvě Pekingu vyzval Čínu, aby se zúčastnila mírové konference ve Švýcarsku plánované na polovinu června. Čína je blízkým spojencem Ruska, které podniklo v únoru 2022 invazi na Ukrajinu a od té doby vede proti Kyjevu válku.
„Andrij Sybiha informoval svůj protějšek o situaci na Ukrajině a přípravách na summit,“ uvedla podle agentury AFP ukrajinská diplomacie po schůzce Sybihy a čínského náměstka ministra zahraničí Sun Wej-tunga. „Ukrajinská strana věří, že by účast Číny na této události mohla být dobrou příležitostí a přispět k nastolení spravedlivého a trvalého míru na Ukrajině,“ dodala.
Praha je připravena na případnou novou vlnu ukrajinských uprchlíků v případě eskalace rusko-ukrajinského konfliktu, řekl dnes náměstek primátora Jiří Pospíšil (TOP 09) na tiskové konferenci společného projektu Prahy a Dětského fondu OSN (UNICEF) k pomoci uprchlíkům z Ukrajiny.
Nejproblematičtější v pomoci Ukrajincům je podle krajské koordinátorky pro Ukrajinu Geti Mubeenové bydlení a školství. Praha podle ní za dva roky trvání války na Ukrajině, kterou napadlo Rusko, podpořila zhruba 50.000 ukrajinských utečenců. Registrovaných jich je ve městě přes 90.000.
Vyhození Kachovské přehrady na Dněpru do povětří loni 6. června způsobilo záplavy, smrt desítek lidí i nepopiratelné škody na životním prostředí, ale příroda se po půl roce začala vzpamatovávat, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na ukrajinského botanika. Ten dokonce připustil, že z dlouhodobého hlediska by zničení přehrady mohlo mít pro přírodu i pozitivní důsledky.
„Všechna tato vegetace tu dříve nebyla,“ řekl profesor Oleksandr Chodosovcev, obklopený v parčíku v Chersonu bujnou vegetací vyšší než on sám. Park byl loni zaplaven podobně jako většina oblasti poté, co výbuchy protrhly přehradu.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
