Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruské ministerstvo financí zvedlo odhad letošního rozpočtového deficitu. Nově počítá se schodkem 2,12 bilionu rubů (asi 539 miliard Kč), tedy 1,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) namísto dříve uváděných 0,9 procenta HDP. Podle agentury Reuters to vyplývá z rozpočtových změn, které vláda dnes předložila parlamentu. Výdaje Moskvy rostou a příjmy z ropy a plynu klesají.
Rusko od zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu v únoru 2022 výrazně zvýšilo výdaje na obranu a bezpečnost. To vedlo ke dvěma po sobě jdoucím ročním schodkům přesahujícím tři biliony rublů, tedy asi dvě procenta HDP. Země je financovala vnitřními půjčkami a čerpala také ze svého národního fondu bohatství.
Mírový summit, který se bude konat v půlce června ve Švýcarsku a který bude řešit osud Ukrajiny, bude za USA reprezentovat viceprezidentka Kamala Harrisová, oznámil dnes Bílý dům.
V Polsku zatkli od prosince 18 lidí v souvislosti s činností ruských a běloruských tajných služeb. Podle deníku Gazeta Prawna to dnes uvedl polský ministr vnitra Tomasz Siemoniak, podle něhož jde o podezření z plánování sabotáží nebo jiných nepřátelských akcí. Agentura AP poznamenala, že mezi zadrženými je i muž, jenž je podezřelý ze zapojení do plánů na atentát na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
