Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruská vojska dobyla vesnici Kliščijivka (rusky Kleščejevka) ležící na východě Ukrajiny, ohlásilo ruské ministerstvo obrany.
Ukrajinský generální štáb v ranním hlášení podle médií uvedl, že ruské útoky u vsi pokračují, ale ukrajinští vojáci je odrážejí a situaci kontrolují. K tvrzení ruského ministerstva o dobytí vsi se ukrajinské velení dosud nevyjádřilo, napsal server Meduza a připomněl, že o ovládnutí vsi o den dříve psali ruští prováleční blogeři. Nicméně podle mapy zpravodajského kanálu DeepState, blízkého ukrajinské armádě, je Kliščijivka nadále v ukrajinských rukou, upozornila ruská redakce BBC.
Připomněla, že ves, označovaná za „klíče od Bachmutu“ vzhledem ke kopcům, z nichž lze ovládat přístupy k městu, se ocitla v ohnisku bojů na podzim 2022. V lednu 2023 ji ovládli ruští žoldnéři, loni na podzim ji osvobodila ukrajinská armáda v rámci své protiofenzívy.
„Nebyl a není žádný záměr měnit na Baltu šíři teritoriálních vod, ekonomické zóny či kontinentálního šelfu u pobřeží,“ citovala státní agentura TASS nejmenovaný „vojensko-diplomatický zdroj“, který hovořil s novináři. Stejné vyjádření zveřejnila agentura Interfax.
Nezávislý list The Moscow Times předtím napsal, že podle návrhu usnesení ruské vlády zveřejněného na portálu právních aktů se ruské úřady rozhodly rozšířit teritoriální vody země v Baltském moři u státní hranice s Litvou a Finskem. Ty se diplomatickými cestami ohrazují.
Ruská propaganda se strefuje do ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že už mu vypršel mandát daný volbami před čtyřmi lety. „Novým prezidentským volbám na Ukrajině brání Rusko. Okupuje ukrajinská území, část obyvatel drží v zajateckých koloniích nebo je nuceně deportovalo do Ruska. Zajistit každému Ukrajinci řádný výkon volebního práva tak není možné,“ komentuje to šéfka Státního úřadu pro jadernou bepečnost Dana Drábová v rámci svého pravidelného hlášení o radiační situaci na Ukrajině (zůstává normální).
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
