Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes představil velitelům vojenských okruhů nového ministra obrany Andreje Belousova. Podle serveru BBC News to bylo poprvé od začátku války na Ukrajině, co Putin ukázal všechny velitele okruhů. Ze seznamu účastníků vyplývá, že generálplukovník Alexandr Lapin, dříve kritizovaný za selhání na Ukrajině, se nově stal velitelem Leningradského vojenského okruhu.
Schůzky v Kremlu se zúčastnil také Belousovův předchůdce Sergej Šojgu, který je nyní tajemníkem bezpečnostní rady, náčelník generálního štábu Valerij Gerasimov, velitel výsadkových vojsk Michail Teplinskij, velitel vojsk Leningradského vojenského okruhu Lapin, Moskevského vojenského okruhu Sergej Kuzovlev, Centrálního vojenského okruhu Andrej Mordvičev a generálové Gennadij Anaškin a Alexandr Sančik, kteří jsou pověřeni velením Jižního a Východního vojenského okruhu.
Finsko chce mít možnost povolat na hranici s Ruskem příslušníky armádních záloh. Počítá s tím návrh zákona, který připravila ministerstva obrany a vnitra. Povolání rezervistů má představovat rychlou reakci na možné krize na hranici, napsal dnes web stanice Yle. Finsko loni svou hranici s Ruskem uzavřelo kvůli rostoucímu počtu žadatelů o azyl, kteří se snažili do Finska z východu dostat. Finské úřady to považují za uměle vyvolaný migrační proud a hybridní hrozbu.
Pokud bude změna zákona schválena, umožní povolat na hranici s Ruskem zhruba jedno procento příslušníků armádních záloh, kterých je zhruba 900.000.
„Chceme zaručit, že Finsko bude mít dostatek lidí na dohled a správu hranice nezávisle na tom, jak vážná bude situace,“ uvedl ministr obrany Antti Häkkänen.
Terčem ruského náletu se stal i Cherson na jihovýchodě země, kde zranění utrpělo 11 lidí ve věku od 15 do 88 let, uvedl na platformě Telegram šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Dalších šest zraněných hlásí záchranáři v Mykolajivu, který dnes byl zasažen ruskou raketou, napsala agentura Interfax-Ukrajina.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
