Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Inflace v Rusku již dosáhla svého vrcholu, její pokles však zatím není dostatečný k tomu, aby ruská centrální banka mohla zahájit snižování úrokových sazeb. Uvedla to dnes podle agentury Reuters guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová v projevu k poslancům Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu.
Poměrně velká část munice zajištěné skrze českou iniciativu by měla být na Ukrajinu dodána do konce června, zbytek do konce roku. V následujících týdnech budou jednání gradovat tak, aby byla splněna taková očekávání, řekla po dnešním setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Právě o plánu na zajištění munice v zemích mimo EU s Pavlem hovořila, prezidentovi dnes také představila své návrhy na jmenování generálů. Jedna z osob působila na Vojenském zpravodajství.
Boj na Ukrajině je i naším bojem, jde o obranu naší bezpečnosti a také našich hodnot, prohlásil belgický král Philippe ve svém dnešním vystoupení v Evropském parlamentu. Na závěr před europoslanci v Bruselu připomněl někdejšího československého a českého prezidenta Václava Havla.
„V podpoře Ukrajiny jsme ukázali, že dokážeme být jednotní a přijímat silná rozhodnutí,“ prohlásil belgický panovník. I Evropané se podle něj cítí ohroženi, a to zcela oprávněně. Stejnou jednotu EU ukázala po referendu o britském odchodu z Unie, ale i rovněž během pandemie nemoci covid-19, dodal král Philippe. Jeho země tento půlrok Evropské unii předsedá.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
