Čtyři ruské tryskáče narušily vzdušný prostor Švédska: „Nepřijatelné,“ bouří na severu Evropy
Čtyři ruské tryskové letouny dnes krátce narušily švédský vzdušný prostor nad Baltským mořem. Oznámily to podle agentury Reuters švédské ozbrojené síly. V aktuální situaci to švédská armáda považuje za velmi vážnou událost.
„Ve světle nynější situace pohlížíme na tuto událost jako na velmi vážnou,“ uvedla na svých webových stránkách švédská armáda. Narušení vzdušného prostoru podle ní trvalo krátce a odehrálo se východně od švédského ostrova Gotland.
K fotografickému zdokumentování incidentu, na němž se podílely dvě stíhačky SU-27 a dva stroje SU-24, byly vyslány švédské letouny JAS 39 Gripen. „Narušení švédského vzdušného prostoru ze strany Ruska je samozřejmě zcela nepřijatelné,“ řekl agentuře TT švédský ministr obrany Peter Hultqvist. „Povede to k rázné diplomatické reakci Švédska. Švédská suverenita a území musí být vždy respektovány,“ dodal ministr.
„Z ruské strany jde o neprofesionální a nezodpovědné chování,“ komentoval incident podle agentury DPA šéf švédského letectva Carl-Johan Edström. Podle švédských ozbrojených sil, je situace pod kontrolou a incident ukázal dobrou připravenost švédského letectva.
Ruský vyšetřovací výbor dnes uvedl, že získal důkazy o vazbě mezi pachateli nedávného teroristického útoku v Krasnogorsku u Moskvy a Ukrajinou. Podle vyjádření výboru útočníkům poskytli hotovost a finance v kryptoměně ukrajinští nacionalisté, napsala ruská agentura RIA Novost.
Moskva, která vede na Ukrajině od února 2022 rozsáhlou vojenskou kampaň, už dříve naznačovala, že útočníci byli napojeni na Ukrajinu. K útoku, který si vyžádal nejméně 143 mrtvých, se nicméně opakovaně přihlásila teroristická organizace Islámský stát, Kyjev jakékoliv vazby důrazně popřel.
Rusko dnes v Radě bezpečnosti vetovalo rezoluci, jež měla na další rok prodloužit fungování panelu expertů, kteří dohlížejí na dodržování sankcí OSN proti Severní Koreji. Moskva tak prakticky znemožnila další monitorování dlouhodobých sankcí, které OSN uvalila na KLDR už v roce 2006 kvůli jejím programům jaderných zbraní a balistických střel.
Západ v čele se Spojenými státy tvrdí, že Severní Korea předává Rusku zbraně, které Moskva používá při své agresi na Ukrajině. Moskva i Pchjongjang to popírají. V loňském roce se nicméně obě země zavázaly, že prohloubí vzájemné vojenské vztahy.
Čína se hlasování zdržela, zbývajících 13 členů rady hlasovalo pro rezoluci. Ruský vyslanec v OSN Vasilij Něbenzja před hlasováním Radě bezpečnosti řekl, že západní země se snaží Severní Koreu „zardousit“ a že ve snaze omezit její jaderný program se sankce ukázaly jako „irelevantní“ a „odtržené od reality“.
„Novým šéfem ukrajinské zahraniční rozvědky jsem jmenoval generála Oleha Ivaščenka,“ hlásí prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Je to profesionál, který dokonale rozumí zpravodajské činnosti a současným cílům našeho státu. V době války existují naprosto neveřejné záležitosti, které musí služba zajistit rychle a efektivně. Ukrajina musí zvítězit všude tam, kde se Putinův systém pokouší získat výhodu,“ tweetuje.
Jeho předchůdce Oleksandra Lytvynenka přesunul do čela bezpečnostní rady Ukrajiny.
Podobné incidenty se ve švédském vzdušném prostoru občas děly už před nynější ruskou invazí na Ukrajinu, kterou odsoudil celý západní svět. Ruská agrese navíc oživila úvahy o možném vstupu dosud neutrálního Švédska a Finska do NATO.
Švédsko a Finsko dnes na pozadí výrazně zhoršené bezpečnostní situace podnikly společné vojenské cvičení v Baltském moři. Podílely se na něm bojové letouny i válečné lodě. Švédsko v neděli oznámilo, že pošle vojenskou pomoc včetně 5000 protitankových zbraní Ukrajině. Bylo to poprvé od roku 1939, co Švédsko poslalo zbraně zemi, která je ve válce.
